sobota 31. března 2012

Korektory

Krásnou sobotu všem!

Tohle téma si tu škudlím už nějakou dobu, ale pořád jsem se nemohla k napsání článku odhodlat. No a sobotní dopoledne se zdá být jako dobrou příležitostí, takže se do toho pustím. Ráda bych Vám napsala pár slov o třech z mých korektorů. Nejsem žádný velký expert, celou pubertu, kdy korektor byl nepostradatelným pomocníkem, jsem přečkala s nějakým z nejlevnějších drogérkových, ani nevím, jaké značky. V poslední době jsem si však pořídila nové a tady jsou...


Začneme třeba tímhle klasickým tuhým korektorem od Essence. Mám ho samozřejmě jako správná bledule v nejsvětlejším odstínu 01 Matt sand, který stejně není až tak světlý, jak bych potřebovala, je spíše trochu do oranžova, ale to se dalo čekat. Dobře se nanáší, hůře už roztírá, což mi při tom trochu tmavším odstínu vadí. Ale že by nekryl, to říct nemůžu. Na zamaskování kruhů pod očima to teda není, ale nějaké pupínky alespoň trochu schová. No ale za cenu do 50 Kč to není samozřejmě žádná hitovka.


Další je taktéž korektor od Essence, tentokrát však tekutý. S tím jsem už o poznání spokojenější. Musím se Vám přiznat, že tyhle tekuté korektory pro mě byly dlouho velkou neznámou. Jako první jsem měla možnost vyzkoušet Astor Age Vitality Concealer, se kterým jsem byla moc spokojená. Jako alespoň malou náhradu jsem si proto pořídila tenhle essencovský. A obstál celkem důstojně. Představovala bych si tedy o něco větší štěteček, kterým by se tak korektor lépe roztíral, ale není to nic, s čím by si dodatečně teda neporadili prsty. Pořídila jsem si ho hlavně do cestovní kosmetické taštičky, a tam mu také jeho česné místo zůstalo. Kryje celkem slušně i kruhy pod očima, je příjemný a tady už mi i ten nejsvětlejší odstín sedí lépe. Ale kromě toho jsem si pro něj našla i jiné využití. Po přečtení tohoto článku jsem přestala váhat nad koupí báze pod oční stíny a začala místo ní používat právě tenhle korektor. Nemůžu srovnávat, ale myslím, že svůj účel to alespoň pro mě celkem uspokojivě plní i tak, stíny jsou mnohem výraznější a déle vydrží. Za  tu samou cenu kolem 50 Kč jsem tedy o poznání spokojenější.


A posledním je asi nejen můj oblíbenec Dermacol make-up cover. Z fotky můžete mimochodem vidět, jaké čuně jsem, jak je celá tubička opatlaná, no fuj.. Ale jinak je to prostě bezvadný pomocník. Mám nejsvětlejší odstín 208, který jsem si musela objednat odsud, protože běžně v drogériích jsou k dostání jen odstíny tmavší. Upozorňuji, že ten nejsvětlejší odstín je opravdu hodně světlý, což mi přes zimu vůbec nevadí, ale obávám se, že přes léto ho budu muset odložit. No ale nevadí. Bezvadně totiž kryje vše, co má zůstat světu utajeno. Používám ho právě jako korektor jen na problematická místa jako jsou kruhy pod očima, pupínky nebo začervenalá místa a nebo občas i na celý obličej. V tom případě se musí ale opravdu pořádně rozetřít, abych nevypadala jako maska a také tak zvýrazní kdejaké suché místo. No a každopádně ho stačí opravdu jen malinko. Co mě trochu vadí, tak balení, ze kterého mi po každém zmáčknutí vyjede nepřiměřené množství, takže si ho vždy oddělám trochu stranou do krabičky a nabírám ho z ní. Vydrží opravdu dlouho, zvlášť alespoň trochu přepudrovaný. Sečteno podtrženo, tenhle zázrak Vám s čistým svědomím můžu doporučit.

A jaký korektor je Váš oblíbený? :-)

pátek 30. března 2012

Rozcuchaný netopýr

Zdravím Vás, dámy!

Po celodopoledním přemlouvání internetu k chodu a neustálem lezení na půdu, kde jsem se ho věčným vypojováním a zapojováním adaptéru pokoušela vzkřísit, se konečně zadařilo, takže Vám můžu ukázat fotky ze včerejška. Opět je fotila Klárka, jak je už ve čtvtek naším dobrým zvykem. A protože jsem předpokládala, že nebude žádné velké teplo, sáhla jsem do skříně po tomhle "díratém" svetru s opravdu velkými rukávy (viděn již zde). A stále nevím jistě, jestli se mi líbí nebo ne, ale člověk musí trochu přimhouřit oči, když stál jen 29 Kč. Ve tvářích kolemjdoucích jsem viděla spíš úšklebky, ale to mě neodradí a sečteno, podtrženo, budu ho nosit vesele dál :-) No a s počasím jsem se bohužel nemýlila a takže mi byla zima i v kabátu, už jsem se hold rozmlsala tím příjemným teplem, ale kdo z nás ne, že... A že bylo opravdu větrno je snadno viditelné už z mého účesu na fotkách :-D

No a Vám přeji co nejparádnější pátek! :-)

čtvrtek 29. března 2012

Puntíkatá

Přeživsí vítr, déšť, bosy (při hodině tělocviku) i parciální derivace funkcí více proměnných mohu konečně zasednout a vymrštit nohy na stůl a samozřejmě Vás pozdravit! Ráda bych Vám ukázala, do čeho jsem zaonačila své drápky tentokrát. Nápad vznikl zcela spontánně, když jsem se jednobarevným nátěrem cítal znuděná a zatoužila po pár puntících. No jo, ale čím je napatlat, že. Žádné extra pomůcky nevlastním, a tak jsem si poradila jinak - roztáhla jsem klasickou pinetku do vlasů, která má konec zakončený takovou kuličkou, kterou jsem máčela v různých barvách laků a vytvořila tak pár puntíků na čtyřech ze svých nehtů. Trochu mi to připomnělo i dětství, kdy jsme podobným způsobem zdobily rozhřátými voskovkami kraslice. A vlastně Velikonoce se stejně blíží, takže to bylo i celkem k tématu :-)


K nehtům bych jen ráda dodala, že foceny jsou 4. den po nalakování, takže už můžete nalézt vady na jeho kráse, ale stejně se mi jeho výdrž nositelného stavu celých 6 dní přijde naprosto úžasná :-) Je to tedy Essence Colour&go odstínu Nude it, o kterém jsem tu už psala, a tak jen na ukázku, co jsem využila na dodělání ďublíků.

středa 28. března 2012

Veselá

Mé milé, zlaté,

obvykle si rozmýšlím dopředu, čím na blog jaký den přispěji a pro ten dnešní byl naplánován samozřejmě článek jinačí. Ale mám tak dobrou náladu, že úplně spontánně vznikly tyhle fotky, které nebyly vůbec v plánu. A tak můžete vidět Téru školou zničenou,  větrem rozcuchanou, makeupem už skoro nepoznamenanou, na blogové focení nepřipravenou, černobílou kombinací oděnou a hlavně tak pozitivně naladěnou! Dnes byl totiž skvělý den, a i když jsem většinu času tvrdla ve škole a sluníčka si tak užila jen pomálu, tak jsem si udělala radost nečekaně úspěšnými prvními částmi zápočtových testů. Nebo že by za vyceněný křivý chrup mohlo počasí, blížící se konec mého školního týdne nebo tak milé komentáře, které jste mi tu nechali? Nevím, každopádně doufám, že Vy se nemáte taktéž tak famfárově!

A díky mé nečekané bujarosti tedy můžete vidět mou prostinkou školní kombinaci, ve které se dokáži cítit příjemně po celý den, ty nejpohodlnější kalhoty vůbec nebo hodinovou kabelku, která by Vašemu oku asi vystavena nebyla, ale vejde se do ní spousta sešitů, skript, jídla a dalších mých nezbytných serepetiček.



















úterý 27. března 2012

Vyměklá

Zdravím Vás!

Tak já Vám nevím, pořád zvažuji, jestli sem tyhle fotky nahrát či ne... V zrcadle se mi vše zdálo celkem ucházející, až na ty krátké šaty, ale nad tím jsem mávla rukou a doufala, že svůj zadek nikde a nikomu na odiv nevystavím. Ale tahle při pohledu na monitor mi už nějak mávnout rukou nejde a přijde mi to divné. Tak třeba vzor punčocháčů - tolik se mi líbily, ale takhle na mě společně s krátkou sukní působí trochu laciným dojmem a ani nohám příliš na kráse nepřidají. No zkrátka tuhle kombinaci asi opakovat nebudu a snad se příště zadaří lépe, abych nemusela být tak skeptická. No ale samozřejmě jsem vyměkla, a tak můžete vidět sami...
























Mimochodem už jsem Vám dlouho neřekla, jak jsem ráda, že Vás tu mám! Přijměte tedy za všechno můj velký dík a věřte, že mi děláte opravdu velkou radost, že se sem za mnou vracíte a zanecháte i třeba milý vzkaz :-) Mějte krásný a sluníčkem naplněný den a hlavně se pořádně držte, fučí tam, tak ať Vás to neodfoukne :-)

pondělí 26. března 2012

Mrkváče

Nebojte, o kalhotách to dnes už nebude, jen jsem si tahle pojmenovala svůj nedávný oběd. Splňuje to skoro všechny mé požadavky na ideální baštu: rychlé, zdravé, jednoduché a s minimem nádobí. A jak že na to?



Na dvě menší porce potřebujeme: 3 větší mrkve, cibuli, 2 lžičky hladké mouky, vejce, sůl, pepř, popřípadě bylinky (ale nám zrovna za oknem žádné nerašily) + tvaroh, bílý jogurt nebo zakysanou smetanu na dip



Mrkev nastrouháme, cibuli nasekáme na drobno a smícháme se vším ostatním, z hmoty vytvoříme placičky a na pečícím papíře  pečeme asi na 180° zhruba 20-30 minut do křupava. Doporučuju podávat ještě s dipem.

Tohle snad nelze ani považovat za recept, jak snadné to je. Já si tyhle placičky moc oblíbila a dělala jsem je hned několikrát. Snad zachutnají i Vám! :-)

neděle 25. března 2012

Co si jaro vyžádalo

Dobře, dobře, když tedy chcete, ukážu Vám, co jsem si včera pořídila. Není toho moc, ale o to větší radost mám, protože jsem se dokázala udržet a nenakupovat bezhlavě cokoli, co mi přišlo pod ruku (i když to stálo dost přemáhání), ale odcházela jsem pouze s věcmi, které jsem si přesně vysnila a jejich koupi měla v plánu. Takže z listu přání odškrtnuto pár položek a teď už jen v tomhle vše vyběhnout mezi lidi, už  se těšííím! :-)

V HMku jsem skákala nejmíň metr vysoko, když jsem objevila tyhle mé vysněné kalhoty. Jak já se u nich na internetu naslintala! A co teprve když už v kupičce čekala jediná má velikost, no čapla jsem je a už je nedám z ruky. I když se příteli trochu protočily panenky, tak já jsem tímhle vzorem přímo uchvácená a hrozně se na ně těším. K nim jsem ještě přihodila Basic tílko v meruňkové či jaká to je, každopádně by se hodilo alespoň mírné opálení, abych v něm vypadala pořád tak vycmrdle. A protože mi jsou kalhoty v pase trochu větší, bude se jistě hodit i obyčejný pásek z Gate.

Kalhoty H&M - 349, tílko H&M - 129, pásek Gate - 68























 

Tuhle zelenou sukni jsem měla vyhlídnutou už delší dobu a naštěstí na mě v Tescu počkala. Už se nemůžu dočkat, až si ji obleču třeba společně s novými podkolenkami.

sukně F&F - 216


Ale úplně největší radost mám z šatů. Dlouhé až na zem, jednoduchý střih a třeba zajímavý vzor, takhle přesně jsem si je představovala. A že navíc budou v takhle krásných barvách, to se mi ani nesnilo. Moc dlouho jsem se nerozmýšlela, taky by na mě nemusely zbýt. A opásané hnědým páskem se mi líbí snad ještě víc :-)

šaty Gate - 398, pásek F&F - 75


Mise se tedy celkem vydařila, ale zbývá ještě pořídit si nějaké botky a hlavně kabelu, do které by se mi přehledně vešel veškerý bordel, který sebou denodenně táhám do školy.... 

A co Vy, už jste si pořídili nějaké jarní/letní kousky? :-)

sobota 24. března 2012

Sobota jako vyšitá (nejen u kadibudky)

Po týdnu táhnoucím se přímo žvýkačkově jsme si s drahým naordinovali prímové trávení sobotního dne a to už od rána. Že to bude dlouhý den mi bylo už od začátku jasné, a tak jsem měla chuť se obléknout přímo ledabyle. Posledním, po čem jsem toužila, bylo tísnit se v něčem nepohodlném, takže jsem do skříně sáhla po dalším kousku zakoupeném v pánském oddělení, po tomto přímo obřím tričku. Koženkové legíny a volné sako už jsou skoro zajetí oblíbenci, a tak hurá vyrazit. Na výsledek se můžete podívat třeba při mém pózování u kadibudky jen trochu obligátněji nazvané dřevěným WC....

























 A ať už to byl oběd na zahrádce, nákupy nebo kino, tak já si všechno maximálně užila a tahle sobota byla přesně podle mého gusta. Jaká je ta Vaše? :-)


Mimochodem, chcete vidět, co jsem si přivezla do své už tak dost plné skříně? :-)

pátek 23. března 2012

Úchyl přes fusakle...

...jo tak to jsem přesně já! Skupuji cokoli, do čeho se dají navléct nohy a poslední dny jsem ve svém živlu, a tak mi přibylo pár dalších kousků do sbírky. Zde prosím názorná ukázka:


Ať jsou to ponožky barevné, infantilní nebo třeba s krajkou, miluju je všechny. Líbí se mi, když nějaké vkusné vykukují z bot, i když na mě všichni civí jako na vidláka. Podkolenky bych nejraději nesudávala vůbec, i když mnohé mým nohám příliš nelichotí, cítím se v nich tak prímově školačkovsky. A punčoch není přece nikdy dost. Zvlášť když mají zajímavý vzor, nehryžou a nepodaří se mi je hned při navlékání roztrhnout....

S mým drahým jsme se hledali tak dlouho, až jsme se našli a můžeme teď fuskově úchylačit společně. On je totiž snad ještě větší estét než já, má velkou sbírku různě barevných ponožek, které ladí ke zbytku oblečení.

A co Vy, trpíte něčím podobným :-)

čtvrtek 22. března 2012

Ziaja měsíček

Máte nějaké zkušenosti s kosmetikou značky Ziaja? Já v posledních dnech zaznamenala hned několik zmíněk o téhle značce na různých blozích, ale za všechny určitě musím vyzdvihnout recenze od Lili, která si jejich produkty moc pochvaluje. A já se k ní se svými zatím nevelkými zkušenostmi musím připojit. Nezávisle na ní jsem si totiž pořídila odličovací mléko a později i krém, a jelikož je už nějakou chvíli používám, ráda bych se s Vámi podělila o pár slov o nich.


 


















Měsíčkové pleťové mléko mě v drogérii upoutalo svým obalem. Navíc cenovka hlásala pouhých 67 Kč a tak jsem ho popadla. A navíc se ukázalo, že je vážně dobré. Je určené spíše pro suchou pleť, čemuž odpovídá i konzistence, která je trochu mastnější, ale v tom já si přesně libuji. Pleť je po něm příjemně hydratovaná, nedráždí, neštípe ani oči a já jsem s ním vážně spokojená.























A na základě tak dobré zkušenosti s odličovacím mlékem jsem si pořídila z téhle řady i měsíčkový pleťový krém. I když jsou oba výrobky s měsíčkem, každý mi voní trochu jinak a přitom oba moc příjemně. Vůně krému mi připomíná něco hrozně známého - možná vůni čerstvě vypraného prádla. Ale nejen parfemace je na tomhle produktu příjemná. Stačí ho opravdu trochu, protože je zase trochu hutnější a mastnější, ale jak říkám, to je něco přímo pro mě. Moje pleť je kolikrát v tak zbědovaném stavu, podrážděná nebo vysušená a nanesením krému se stav viditelně zlepší v cuku letu. Opět jsem moc spokojená s hydratací, kterou mi poskytuje a používám ho s klidem i pod makeup. Zkrátka za cenu kolem 50 Kč to byl zase dobrý kup.

Mrzí mě, že jsem z téhle řady nikde nesehnala ještě odličovací tonik, ale bohužel ne všude je Ziaja k sehnání. Nejvíce produktů jsem zatím objevila u nás na malém městě v obyčejné Tetě, něco mívají i v Rossmannu a také v Tescu. A tak mi nejspíš nezbyde nic jiného, než si objednat další produkty z internetu. Ráda bych toho vyzkoušela ještě tolik! Třeba zrovna teď jsem si pořídila další krém z kozí řady, a tak už se nemůžu dočkat, až ho důkladně otestuji.

úterý 20. března 2012

S mašlí v červené

Jelikož mě sluneční paprsky dnes vzbudily ještě dávno před budíkem, mohu Vám prostřednictvím dalšího článku popřát dobré ráno, odpoledne nebo jakoukoli jinou část dne už teď a snad vykročíte do dalšího dne také tak pozitivně naladěni. Ráda bych Vám dnes ukázala fotky ze soboty, kdy mě drahý pozval na večeři. To se slušelo se patřičně vyfiknout, a tak jsem usoudila, že přišel čas na červenou omašlovanou halenku ze slev z Gatu. Pouzdrovka a lodičky nemohou zklamat, i když pro někoho už třeba nudná klasika. No pošmákli jsme si jako obvykle, co Vám budu povídat :-)



Krásný den, mé drahé! :-)

pondělí 19. března 2012

První zmrzka

Už jste si stihli dát svou první letošní zmrzlinu? Já se Vám musím k něčemu přiznat, zmrzlinu skoro vůbec nejím, ani si nepamatuju, kdy jsem si nějakou naposledy koupila. Jedinou výjimkou je snad lentilkové mcflurry, kterému jednou za čas neodolám. Bolí mě po ní zuby a nebývá mi po ní ani nejlíp. Ale víkendové sluníčko moje chuťové buňky navnadilo na něco chladivého a slaďoučkého a já si vzpomněla, že asi před týdnem jsem si do mrazáku uložila svůj ananasový zmrzlinový pokus. A vida, moje chutě to naprosto uspokojilo a ještě zbylo na další mlsání. A nejlepší na tom je, že i když na ní dostanu chuť, nemusím mít výčitky svědomí...


Postup byl zase velmi primitivní. V mixéru jsem jen "rozmašírovala" nakrájený ananas a přidala k němu trochu tvarohu. A už jen šups s tím do mrazáku a mít chvilku strpení.


Já ananas přímo zbožňuju, ale bohužel se mi po konzumaci čerstvého vždy objeví alergická reakce, a tak jsem si řekla, že v takové zmrzlině by mi to třeba tolik vadit nemuselo. No vida a ono neva:-)


Jak jste na tom Vy, dáte si zmrzku rádi? A jaká je Vaše oblíbená příchuť? :-)

neděle 18. března 2012

V pánské a riflové

Zdravím Vás,

snad si stále ještě užíváte volna někde ve společnosti slunečních paprsků :-) Já tenhle víkend hodnotím na jedničku alespoň se dvěma hvězdičkami, cítím se tak svěží a plná energie. Včera i dnes jsem si hned po ránu vyšla do přírody alespoň na hodinku a hned je to na mé náladě znát....

Mám tu zase pár fotek z pátku, kdy se teplé počasí teprve rozkoukávalo a já ho přivítala hned ve třech nových věcech (jak nezvyklé na mě, většinou si nové oblečení beru po jednom, nerada si ho totiž "vypotřebuji" hned najednou). Oranžové kalhoty, pohodlné ťapky a hlavně pánská riflová košile, kterou jsem si pořídila v NY za 29 Kč. Musím říct, že jsem neměla v plánu trendu těhlech košil nijak podlehnout, ale za tu cenu jsem jí tam prostě nemohla nechat a hlavně si mě získaly její rukávy. Začínám pánským košilím pomalu přicházet na chuť, ještě nedávno by pro mě bylo něco takového úplně nepředstavitelné, uznávám, nevypadá to totiž moc žensky. Ale mně se to začíná, zvlášť ozdobené nějakým tím doplňkem na krku, docela líbit.  V záloze jich mám ještě pár, takže je asi co nejdříve vytáhnu. Pamatuji si, že když jsem byla malá, tak jsem hrozně záviděla tetě, která nosívala dědovy košile. Tenkrát se nosily zavázané dolními cípy někde pod prsy a já si hrozně přála být už "velká" a nosit je stejně tak, jako ona. A musím říct, že mi to docela i vydrželo, protože v létě nosím ráda košile i tímhle způsobem :-)


A moc Vám děkuji za komentáře k videu v minulém článku, jste zlaté :-)

pátek 16. března 2012

Vykuklená v podkolenkách

Zdravím Vás!

Včera jsem měla po škole už jako tradičně ve čtvrtek sraz s Klárkou, se kterou jsme mimo jiné stihly i zachytit naše odění. Tentokrát jsem začala vymýšlet celé vzezření podle podkolenek, které na svou premiéru čekaly už od zimy. (Mimochodem už jsem Vám říkala, jaký jsem blázen do podkolenek, ponožek a všeho, do čeho se dají zahalit nožiska?) V kombinaci s oxfordkami a kabelkou mi to celé připadá tak trochu školačkovsky, až tedy na ten svetr, který jsem musela pořád hlídat a popotahovat, aby neodhalil, co nemá.... Nu a tady je to v mém svlékacím procesu.


Mimochodem čtvrtek není úplně šťastný den pro focení, protože jsem vždy po ranní dávce hodiny tělocviku, což zrovna na kráse nepřidá, ale co... :-)

Přeji Vám, milé dámy, ten nejnádhernější víkend! :-)

čtvrtek 15. března 2012

Skok k lepším návykům

Krásný čtvrtek Vám všem!

Mám tak dobrou náladu, chce se mi zpívat a cítím se plná energie. Čím to? Přemohla jsem sama sebe a to je tak úžasný pocit.


Po tuhé a dlouhé zimě se cítím vždy tak přejedená, nezdravá a nečistá a zatoužím to změnit. Kolem Vánoc v mém stravování zavládne naprostá anarchie a ještě dlouho po nich jsem nezkrotná. Za svetry se dá leccos skrýt a s čím si neporadí ani svetr, tak to ještě jistí kabát, že...  Ale řekla jsem si dost! Vrátila jsem se zpátky k relativně zdravé stravě, neříkám, že není co zlepšovat, to určitě ano. Ale koláče, koblihy a bílé pečivo jsem vyměnila za to tmavé a celozrnné, občas schroustám i nějaký ten "polystyrén", místo čokolády si dám ovoce a tak dále, co bych Vám povídala :-) Začala jsem prostě více přemýšlet nad tím, co jím. Dělá mi to radost a nad nějakým malým hříchem jednou za čas oko klidně přimhouřím, protože co si to zakazovat, to by mě to stejně lákalo ještě mnohem více.

Ale je mi moc dobře jasné, že jenom o jídle to není a pokud chci se svou postavou opravdu něco udělat, musím připadat i pohyb. Zumba jednou týdně je sice skvělá, ale to nemůže stačit. Vždy jsem ale byla tak líná, abych se dokopala i k nějakému jinému pohybu. Až jsem si pořídila další jarní motivační věc. V Gatu jsem zahlédla za cenu 78 Kč kraťasy velikosti M, která mi po vyzkoušení byla trochu těsná, ale stejně sem se rozhodla, že si je vezmu. V tu chvíli mám ten správný hnací motor a hned o něco větší chuť se sebou něco udělat, když je cíl přesně daný. Takže jsem se přemohla a začala s cvičením doma. A dneska k tomu přidala pořádný záhul při tělocviku. Vyplavené endorfiny jsou stejně k nezaplacení. A víte co? Už se hrozně těším, až o víkendu vysvitne to vytoužené sluníčko a já si půjdu třeba ráno zaběhat....

Snad se Vám nezdám příliš bláhová. Ale musím Vám říct i to, že podobně jsem to měla i minulý rok. To jsem se ale po zimě nacházela v mnohem zoufalejšímu stavu o 7 kg těžší a opravdu se mi 10 kg podařilo během jara shodit dolů. Bohužel moje zlobení mělo následky a já pár kil zase nabrala zpátky. Ráda bych, aby se ručička na váze zastavila opět na tom samém čísle jako loňské léto. Ale ještě raději bych byla, abych se naučila mít svoji postavu a sebe sama radši, protože podle mě to stejně o není o žádných kilech ani centimetrech, ale energii, která z člověka musí vyzařovat. Ale ono to půjde stejně nejspíš ruku v ruce - nehýbu se-> jsem protiva; cpu se tučným a sladkým -> cítím se unavená, malátná a ošklivá a po tom už rozhodně netoužím. Chci být nabytá energií, cítit se svěže a zkrátka dobře!

Takže vzhůru hejbnout zadnicí s okurkou v ruce a snad je za nedlouho už zapnu i ve výdechu :-)


Vím, že dnešní článek určitě spoustu z Vás zajímat ani nebude, tolik písmenek může budit hrůzu :-) Ale já hrozně toužila Vám všechno tohle říct a sdílet s Vámi svoje odhodlání. A budu moc ráda, pokud se se mnou podělíte o Vaše jarní shazovací plány (nebo už i úspěchy?) :-)

středa 14. března 2012

U mlékárny ve vínové

Krásné středeční odpoledne!

Teploty se nám šplhají nahoru sice pomalu, ale mě to nepřestává stále víc těšit. Už žádné kabáty, kozačky a kulichy, vytáhla jsem svou koženou bundičku a nehodlám se jí až do příští zimy zase vzdát :-) Už jen vínový sekáčový svetr a hurá vyhlížet jaro. Tyhle fotky jsou z minulého víkendu (mimochodem u mlékárny, kde mají ty nejlepšejší jogurty), kdy oblečení odpovídalo venkovním teplotám. Dneska jsem to s tím vyhlížením jara totiž trochu přepískla, nastrojila se o poznání míň a musím se Vám přiznat, že mi byla ještě docela zima. Hold frajeřina zebe...


A musím učinit další přiznání, šetřit se mi opět moc nedaří a dnes jsem podlehla a domů si přinesla zase pár věcí. Ale víte, jak mě ten pocit, když jsem si to z obchodu kráčela s naplněnou igelitkou, zahřál? :-)