sobota 30. června 2012

Navštěvování


Včera jsem měla vzácnou a hlavně milou návštěvu, konečně jsme se totiž po delší době viděly s Klárkou. A je samo sebou, že jsem jí chtěla náležitě pohostit, takže jsem jí pozvala na oběd a zuřivě dumala nad tím, co vlastně uvařím. A jelikož meteorologové hlásali velké vedro, které nakonec přišlo, uzpůsobila jsem tomu trochu i skladbu jídla a snažila se volit spíše lehčí pochutiny. A nakonec jsem zvolila následující:

Předkrm: Bruschetta s rajčatovou salsou

Rajčata se rozkrojí na půl a dají na chvíli opéct, aby se zvýraznila chuť. Vydlabe se dužina a zbytek se pokrájí na drobné kostičky. Smíchá se s balzamikem, nasekanou bazalkou, solí, pepřem a dá chladit. Podává se na opečeném bílém pečivu.

Hlavní chod: Špagety s omáčkou z pečených rajčat s tuňákovými koulemi sypané parmazánem


Rajčata dáme do pekáčku, osolíme, zasypeme lžicí cukru, zakápneme balzamikem a olivovým olejem a se snítkou tymiánu pečeme asi 50 minut na 200°. Obsah pekáčku pak přepasírujeme a omáčka je hotová. Z konzervy tuňáka, strouhaného sýra, strouhanky, vejce a citronové kůry se vypracuje hmota, ze které tvarujeme kuličky. Opékáme na rozpálené pánvy a podáváme s rajčatovou omáčkou a špagetami.

Dezert: Čokoládový dortík s horkým srdcem, vanilkový shake


Recept na dortík je tady. Shake je připravený z kopečku vanilkové zmzliny, mléka a jahod.



Bylo to zase skvěle strávené odpoledne, za což Klárce moc děkuji a doufám, že další bude brzy následovat. Nestihly jsme totiž probrat všechno ani zdaleka, takže snad zase brzy na viděnou! :-)


A Vy všichni mějte krásný víkend!

pátek 29. června 2012

Tvarohový koláč plný třešní

Krásný pátek!

Dnes tu mám další recept a tentokrát budeme zase trochu mlsat. A co je na tom nejlepší, že vlastně docela s klidným svědomím, v tomhle receptu totiž není žádná mouka, jen samý tvaroh a ovoce. Řekla bych, že ideální k ledové kávě a posezení ve stínu. Vyštrachala jsem ho při prohlížení všemožných starých čísel časopisů plných receptů a tentokrát ve Foodu, pokud mě paměť nešálí. Takže bez dalších okolků se pustím do návodu stejně s chutí jako do samotného koláče.

Potřebovala jsem: 1 kg odtučněného tvarohu, 4 vejce, 150 g třtinového cukru, 80 g másla, 4 lžíce krupice, 2 lžice škobu, citronová kůra, lžička vanilkového extraktu, 1 prášek do pečiva, třešně


Tvaroh vyšleháme s cukrem, citronovou kůrou a vanilkovou essencí. Přidáme rozpuštěné máslo, prášek do pečiva, škrob a krupici a důkladně promícháme. Těsto necháme chvíli odpočívat. Zatím si připravíme ovoce podle libosti, já měla třešně. Těsto vlijeme do pečící nádoby, poklademe kousky ovoce a pečeme ve vyhřáté troubě než povrch zezlátne. Aby se tvaroh příliš nevysušil, postupovala jsem při pečení jako s cheesecakem, tedy že jsem do trouby přidala nádobu s vodou.


A já Vám popřeji krásný horký víkend. Sama se teď půjdu odebrat do kuchyně, protože mi dnes na oběd přijede návštěva, a tak jsem ve svém živlu. Jaké menu jsem nakonec zvolila Vám dám určitě brzy vědět a budu doufat, že bude úspěšné. Tak pac a pusu!

čtvrtek 28. června 2012

Když se pustím k vodě

Teploty se pomalu začínají vracet k letním hodnotám a o víkendu nás čeká pořádné parno. Mimo pohádkového lesa ho budu trávit, doufám, i u vody. Jaké máte plány Vy? Já pro Vás mám dnes jen pár fotek, které se budou možná zdát i nudné. Jsou z minulého víkendu, kdy sluníčko taky pořádně hřálo a my se vydali k bazénu. Že jsem do něj nakonec strčila jen palec u nohy a s "brrr" jsem se šla dál opalovat, je věc druhá... Tentokrát se ale už určitě osmělím :-) No a zamýšlené koupačce taky odpovídá můj zjev - minimum oblečení, žádné doplňky, žabky a jen obrovská taška, kam se vejde ručník, opalovací krémy, hodně vody a něco lehkého ke čtení. Tentokrát jsem se už odvážila a vzala si krajkové kraťásky na bosé nohy, žádné schovávání se za silonky. Plavky a přes ně tuhle hambatou košili - tohle je totiž jeden z mála možných způsobů jejího nošení, protože opravdu nezakryje skoro nic, ale přes plavky se to snesu.


V čem si to štrádujete k vodě Vy? :-)

středa 27. června 2012

Krémová bramboračka

Jsem prostě polívková. V létě se jich vzdávám jen při největších vedrech, jinak si dobrou polévku dám ráda vždycky. A ještě raději si připravuji krémové zeleninové, které mě s kouskem pečiva zasytí jako celý oběd, zvlášť když si jdu ještě s cela vybraným talířem přidat. A jedno všední dopoledne, kdy jsem toho v ledničce moc nenašla, sáhla jsem po těch pár jistotách, zaimprovizovala a oběd byl na světě. Mile mě překvapilo, jak se všechny chutě spojeli v jeden velmi chutný výsledek.



Asi na 3-4 porce jsem potřebovala jsem: 4 menší brambory, 1 cibuli, 4 stroužky česneku, pár lístků bazalky, mléko, sůl, pepř, máslo


Na trošce másla orestujeme cibuli, přidáme brambory a prolisovaný česnek, zalijeme horkou vodou a necháme vařit. Když jsou brambory měkké, přidáme pár lísků bazalky a rozmixujeme do hladka, podle hustoty naředíme mlékem a znovu prošleháme do pěny. A hotovo.


Přesně tak to mám nejraději - s minimem úsilí, času a surovin a maximem chuti. Krémové polévky mám obecně moc ráda, ale jen ty domácí, které nejsou zahušťované moukou. To si totiž raději vezmu bramboru a rozmixuji a nadělá to víc parády.

Jaké polévky preferujete Vy?

úterý 26. června 2012

Řekni, kde ty kytky jsou....

Zdravím Vás!

Kalhoty poseté květy už nějaký čas ležely ve skříni bez povšimnutí, kde vyčkávaly snížení rtuti teploměru. A dočkaly se. Takže když se zase ochladilo, musím si jich užít. Dokonce jsem kvůli nim zase po čase vzala za vděk i černou, které se přes léto spíše vyhýbám. A řekla jsem si, že by ta černota snesla i trochu oživení a doplnila ji tedy oranžovou aktovkou od přítele. Na kalhotách je totiž taková barevná škála, že mi přijde, ať zvolím jakoukoli barvu, tak se většina na vzoru opakuje.



















Pokud náhodou nebudete zítra vědět, co s palci, můžete mi je trochu přidržet, protože se vydávám do školy na (snad) poslední zkoušku. A že to bude tvrdý návrat k realitě po třítýdenním poflakování, to Vám snad ani vykládat nebudu. Ale takové školní odloučení má i své výhody, skoro jsem zapomněla, jak se stresovat, ale jsem si jistá, že hned zítra si na to v plné parádě vzpomenu.

Tak mějte krásný den!

pondělí 25. června 2012

Mé nehty se neobejdou bez...

následujících propriet, které si oblíbily nejen ony, ale i já. A teď je na čase, abych je ukázala i Vám.


Mým nerozlučným společníkem je odlakovač Ebelin z DM drogerie, který si tam kupuji pořád a pořád. Vyhovuje mi hlavně jeho aplikace - stačí přiložit vatový tampon a zmáčknout, žádné složité klopení a polévání, tohle zvládnu i jednou rukou, když je ta druhá upatlaná od laku. Nemá oproti jiným odlakovačům, se kterými jsem měla tu čest, tak příšernou "vůni". Poradí si i s pěkně zapeklitými úkoly jako jsou třpytkaté laky i ostatní zapeklitosti. Balení mi při lakování minimálně jednou týdně vydrží docela dlouho a stojí asi 40 Kč.


Řeknu Vám, mé nehty jsou často vážně v bídném stavu - třepí se, odlupují po částech a lámou. Tedy pokud zrovna nepoužiji tenhle lak z Avonu. Používám ho jako podklad před každým jiným lakem, schne rychle a jeho účinky jsou vážně znát. S jeho používáním se stav mých nehtů vážně zlepšil a už se nemusím bát oloupat si pomeranč nebo vyvádět jiné nehtové psí kusy.



Mou druhou rukou je tahle šikovná pomůcka, kterou vlastním už táááák dlouho - korekční pero, či jak ho nazvat. Jeden konec je suchý a tvrdší a druhý býval napuštěný odlakovačem - tuhle schopnost s řadou použití sice ztratil, ale v odlakovači ho namáčím já a slouží stále jako nový. Jsem totiž takový doveda, který se dokáže zapatlat od laku pomalu od hlavy až k patě, takže tohle pero je pro mě určitě moc užitečná věc. A pokud by něco takového chybělo ve Vaší výbavě a Vy po ní zatoužili, podobných per je na trhu jistě více - třeba od Essence.


Tenhle oblíbený Top sealer už nedám z ruky. Po všech těch kladných i méně nadšených ohlasech jsem si ho konečně pořídila a dobře jsem udělala. Nikdy jsem neměla nehty tak blyštivé, pevné a navíc lak na nich udrží i mnoho déle. Pravda, že se někdy stane, že mi od spoda trochu lak stáhne, ale jindy zase ne. To je jediná výtka, jinak si ho nemůžu vynachválit.


A poslední pomůcka sice není tak nezbytně nutná, ale jsem ráda, že jí mám. Zdobící sada razítka a destiček, pomoci nichž si čas od času nehty ráda zkrášlím. Zprvu mě to stálo dost nervů, než jsem se s ní naučila, ale šikovní jedinci se zaučí jistě rychleji. Samotná sada stojí kolem padesáti korun a dál se k ní dají dokupovat i další destičky. Pro ilustraci jsem se snažila i nafotit celý postup aplikace, ve výsledku to vážně není tak složité.


A nakonec ještě pár výsledných vzhledů nehtů, kterého jsem se zdobící sadou dosáhla

































A bez čeho nedají ani ránu Vaše nehty? :-)

neděle 24. června 2012

Apetit piknik II

Jak jsem řekla, včera jsem se zúčastnila druhého ročníku Apetit pikniku. A vše, co jsem od něj očekávala, jsem taky dostala - kupu skvělého jídla, příjemné prostředí, posezení na slunci a taky pořádné davy. Poslední uvedené mi celý zážitek trochu kazilo, protože se na nás nedostaly všechny dobroty, které stánky nabízely, ale vlastně dobře mi tak. Protože už to, co jsem ochutnat stihla, bylo výborné, ale syta jsem byla ještě půl dne. Byla toho spousta - quiche, ovocné koláče, čerstvé pečivo nebo zmrzlina... Všechno jsem se snažila dokumentovat, ale v té velké tlačenici to šlo ztuha, takže alespoň malá ukázka toho, jak to probíhalo a co jsem okusila.




 A moji největší favorité - mátová zmrzka a domácí voňavý chleba s tvarohem 



Celé téhle akci moc fandím a už se těším na další ročníky. Je to totiž skvělá příležitost okusit báječné dobroty třeba od malých (pro mě nepříliš známých) producentů a nebo amatérských nadšenců do dobrého jídla.


A abychom to měli kompletní, přidám i dokumentaci svého vzezření. Tahle akce byla totiž skvělá příležitost konečně vytáhnout dlouhé šaty, které se mi tááák líbí. A košík je na takový piknik samozřejmostí :-)


A já běžím, neděle voláá. Mějte se báječně!

sobota 23. června 2012

Tvarohové knedlíky pro velké jedlíky

Co si takhle při sobotě dát další z receptů? Je jím jedna rychlá večeře, kterou jsem kuchtila nějak na rychlo v týdnu. Pohromadě se totiž zrovna sešel tvaroh, třešně a chuť na sladké. Kdo by nemiloval tvarohové knedlíky, já je teda zbožňuju s jakýmkoli ovocem (i když stejně vedou jahodové a s jablky).... Ale komu by se zároveň chtělo koulet a zabalovat tolik třešní. Takže olala, tahle verze pro lenochy jako jsem já, která vlastně může na talíři vypadat docela efektně a pokud to nazvete třeba krupicovými nočky na višňovém terči nebo co já vím, tak to může být ještě honosný dezert :-)

Pro nasycení rodiny jsem použila: 2 měkké tvarohy, 2 vejce, asi 4 lžíce krupice, třešně, vanilkový extrakt a trochu třtinového cukru


Tvarohy jsem smíchala s vejci a přidávala od oka krupici než vzniklo tvárné těsto. Z toho jsem koulela malé knedlíčky a vařila je ve vroucí vodě, dokud nevyplavaly na povrch. A třešně jsem ohřála, zasypala trochou cukru, přidala pár kapek vanilkového extraktu a počkala až pustí trochu šťávy. A hotovo, podávat můžeme třeba s trochou bílého jogurt a posypané skořicí.


Výsledkem jsou jemné knedlíčky, které mě budou těšit znova a znova. Máte rádi ovocné knedlíky? A jaké jsou Vaše nejoblíbenější :-)

pátek 22. června 2012

V lese, jooo, v lese....

Má záliba v barevných kalhotách trvá, pokračuje a nekončí, a proto dnes další fotky v nich. Také jsem konečně vytáhla košili, kterou jsem se společně s nůžkami tak trochu vyletnila a přesně takhle plánovala ji nosit - slušňácky zapnutou až ke krku a s korály pod límečkem. A vůbec, znáte praktičtější účes pro letní dny? Já se teď skoro jinak než bez vyčesaných vlasů nepohybuji, protože ta má hříva hřeje pekelně. A fotky foceny tentokrát v lese, kde budu za týden strašit děti v rámci pohádkového lesa na dětském dni. A pokud si výslednou masku zase nerozmyslím (jako asi už  stopadesátkrát), budu se tam s caparty veselit zahalena v podobných barvách a odění. Ale to se Vám ještě jistojistě ukážu :-)


























Mějte báječný víkend! Ten můj bude celkem napěchovaný, třeba zítra vyrážíme do Prahy na Apetit piknik (o prvním ročníku jsem psala už tady), nechystáte se tam také někdo? Pokud ano a budete tam náááhodou dřív než já, nechte mi tam nějakou tu dobrotu :-)

čtvrtek 21. června 2012

Kuře šmrncnuté Indií a placky k tomu

Zdravím Vás,

usoudila jsem, že je opět čas na nějaký z receptů a pro změnu zase i trochu masa. Toho se tu u mě najde celkově pomálu, nějak zvlášť ráda s ním nepracuji, když vařím sama pro sebe, tak ho skoro vůbec nepotřebuji a když je mým strávníkem i někdo jiný, tak to nějak překousnu. Ale stejně pořád vede kuřecí, a tak receptů na jeho úpravu není nikdy dost, zvlášť když s ním není vůbec žádná práce jako v tomhle případě. Většina se totiž nahází do hrnce a jednoduše šoupne do trouby. A jako přílohu jsem si "vygůglila" tyhle indické placky, které byly ovšem moooooc dobré a k masu se skvěle hodily. Takže pokud by se Vám zachtělo okusit, postup je následující.

Potřebovala jsem:

kuřecí prsa, bílý jogurt, plechovku kokosového mléka, kokos, curry, adžiku, česnek, cibuli, zázvor, sůl, pepř

asi na 8 placek: 200 g celozrnné mouky (nebo půl na půl s polohrubou), 125 ml vody, lžíci oleje, sůl


Bílý jogurt smícháme s kokosovým mlékem, přidáme nakrájenou větší cibuli, utřené 3 stroužky česneku, asi lžíci strouhaného zázvoru, koření, osolíme a pořádně promícháme a vložíme kuřecí prsa nakrájená na větší kostky. Pečeme asi hodinu na 200°C. Z mouky, vody, oleje si vypracujeme těsto (jde to překvapivě snadno), osolíme ho a válíme slabé placky, které na sucho opékáme na pánvi z obou stran.


Nevím, jestli by mě kdejaký Ind nevynadal, že si to dovoluji označovat přívlastkem jejich země, ale nezáleží na jméně, hlavně když šmakuje. A že měl tenhle oběd úspěch a určitě v blízké době brzy zopakuji, to fakt nekecám :-)

středa 20. června 2012

Malé výletování

Přeji Vám krásný den!

I když se nám dneska obloha už kaboní, včera bylo počasí ještě idylické a my s drahým vyrazili na menší výlet. Cílem se stala krásná Litomyšl, do které se oba vracíme moc rádi. Bohužel jsme tentokrát neměli moc času, ve městě nás čekalo nějaké zařizování, ale návštěvu klášterních zahrad a posezení v jejich úžasném prostředí jsme si prostě nemohli odpustit. Mám to tam moc ráda, krásně upravená zeleň, Zoubkovy sochy, hudba a sluncem zalité odpoledne - to se člověk prostě musí alespoň na chvíli zastavit. A naším dobrým a hříšně sladkým zvykem se stala i návštěva kavárny Chocco Caffé, kde mají tak výborné čokoládové pralinky, zákusky a dorty, že by bylo skoro hříchem neochutnat. Sama jsem si tam smlsla na ledové kokosové čokoládě. A když už jsme byli skoro na odjezdu a na poslední chvíli zaskočili do drogérie na náměstí, potkali jsme tam dokonce i samotného Zdeňka Svěráka společně ještě s jedním hercem z jejich divadla, na jehož jméno si bohužel nemůžu vzpomenout. Byl milý a vtipný, stejně jako ho znám z obrazovky, až jsme mu mile rádi odpustili, že nás předběhl u pokladny :-)

A teď dost už vyprávění, mám tu i pár fotek. Na takový výlet se jistojistě nemůže vyrazit bez pořádného klobouku, že :-)


Jaké je Vaše oblíbené výletní místo? :-)