středa 30. dubna 2014

Babochlapsky


Míchat dohromady pánsky vzhlížející věci s těmi ženštějšími kousky mě dost baví. Třeba jako tohle sako. Koupila jsem si ho v sekáči za pár korun, byť se na první pohled zdálo trochu volnější. Společně s takovou volnou bílou košilí a buřinkou celkem dobrý základ pro pravého džentlmena. Trocha proužků nikdy neuškodí a červená kabelka pro vtisknutí trochu toho nenůďo puncu a babochlapský autfítek nahozen.

sukně - Calliope, sako, košile - second hand, boty - Deichmann, klobouk - Gate, kabelka - House

No původně jsem chtěla hodit takový ten klišé fórek něco o tom, že beru koště a letím... No ale těhlech rádoby džoukových poznámek se zdržím a popřeju Vám radši hezký den, včetně zítřejšího - líbacího. Pac a pusu!

sobota 26. dubna 2014

Pravé a nefalšované bojfrenďačky


To si takhle cestou z velikonočního výletu vyhlížím z okýnka nejhezčí místo, kde bych tak mohla zvěčnit, kterak jsem si tyhle super pohodlné gatě navlékla. Pořád čučím, kde by se tak dalo zastavit u nějaké rozkvetlé jolky, celé tři hodiny cesty si můžu hlavu ukroutit... Abychom nakonec zastavili těsně před sladkou domovinou pod ubohými třemi stromky v květu, hnedle vedle té nejzvědavější paní, co ji málem kukadla upadla, jak se podivovala, proč se jí tak před plotem natřásám.... 

No takových voplejtaček kvůli jedněm starým džínám. To jsem totiž v obchodech tak dlouho obhlížela různé boyfriend střihy kalhot, až jsem při přítelově čistce šatníku objevila tyhle. Sic je moje šikovná maminka musela krapítek zkrátit a zúžit - přeci jen ten můj chlap měří dva metry... Ale já můžu jásat, neb mám gatě, že jsem v lepší ani doufat nemohla. Pravda, není to zrovna nejženštější kousek. A v tom volném rozkroku se může zdát, že jsem si do kalhot nadělala, a zadek mám ještě větší než obvykle, ale to pohodlííííčko. Takže s mými pravými "bojfrenďáky" kotníky odlhalující rozhodně jaru vstříc!

džíny - přešité po příteli, sako, triko - second hand, boty, kabelka - H&M

Co Vy a gatě klučičího střihu? :-) Mějte boží víkend, moji milí!

čtvrtek 24. dubna 2014

Batátové hranolky s pestem z medvědího česneku a rozpečený camembert - tak trochu jiný smažák

Eidam třicítka v trojobalu, kupa mastňoučkých hranolek a kydanec tatarky - toť častá nabídka restaurací co se vegetariánských jídel týče... Jooo, taky jsem si touhle prasárničkou někdy zaplácla pupek, ale není to nic po čem bych momentálně nějak prahla nebo se mi při pomyšlení na ní sbíhaly sliny. Za to dnešní oběd, zdánlivě podobný, to je jiná... Toho jsem se nemohla dočkat a netrpělivě jsem přeslapovala před troubou. Pořád jsem okukovala ty fešné batátové hranolky do oranžova. Co navíc tak voněly po medvědím česneku. 

Pesto z něj je mimochodem fakt skvělá věc. My do něj mixli tu vzácnou kupu medvědího česneku, který má u nás tohle jaro premiéru a vítáme ho v naší kuchyni nadšeně a s otevřenou náručí. Hodí se tu troška do pomazánky, tu namazat na pita chleba pod kupu zeleniny. A nebo na krásně oranžové batátové hranolky. K rozpečenému sýru. Protože tím se nemůže pokazit nikdy nic. Je to moje oblíbená rychlovka k nestíhacímu obědu nebo večeři. A ten byl třeba zrovna dneska. Když jsem se přiřítila hladová ze školy, kde jsem vlastně měla svou poslední hodinu v rámci bakalářského snažení. Divný, jak to rychle uteklo... No ale s kusem žvance jako bych o žádných předstátnicových ani povinnostech nevěděla...


Potřebovala jsem:

batáty, lžíci pesta z medvědího česneku (umixovaný medvědí česnek se slunečnicovými semínky, olivovým olejem a trochou strouhaného parmezánu), olivový olej, sůl

camembert (v modrém obalu z Lidlu), sůl, pepř, čerstvou rukolu

Batáty jsem oloupala, nakrájela na hranolky, zakápla olejem, promíchala s pestem a dala péct na 200° asi na půl hodinky. Na poslední čtvrthodinu pečení jsem do trouby přidala do alobalu zabalený camembert s kapkou olivového oleje, popepřený, osolený. Na talíři jsem už jen posypala trochou rukoly. Batátové hranolky jsem po upečení osolila a podávala společně.


Které sýrovo-hranolkové variantě byste dali přednost Vy? :-)

úterý 22. dubna 2014

Dvojité puntíky výletují


O velikonočním víkendu jsme se na poslední chvíli rozhodli vyrazit trochu povýletovat. Takže v neděli budík zadrnčel už časně z rána a my se rozjeli směrem ku Praze. Takový výlet totiž nikdy neuškodí. Takže tradiční kolem-Vltavy-courání, na-Václavák-popoběhnutí i jen-tak-mrknu-do-obchodů proběhlo. V Topshopu jsem třeba nemohla nechat šaty v rámci ušetření se před tím beránčím trusem. Takže po tom co jsme tradičně poobědvali v Louvru, na kafe zašli do zastrčené příjemné kavárny Original coffee, zchladili se i tou nejlepší andílkovou zmrzkou v Angelatu a na pražských chodnících zvěčnili i mé puntíky dvojmo, mohli jsme pokračovat dál :-)

sukně - River Island, bunda - Cropp Town, kabelka - F&F, boty - H&M

Jak jste užívali víkendu Vy? :-)

sobota 19. dubna 2014

V zeleném při zeleném


Když jsme měli ten zelený čtvrtek, probrala jsem skříň a vytáhla to nejzelenější, co jsem našla. Mentolová se taky počítá, ne? Takže tílko, triko, svetr a stejně zbarvená i šála a mohlo se jít na zelené pivo. Toť další z velikonočních tradic, co se mi zamlouvá. Takže "jedno" s brčálovou pěnou jsem teda pozvedla, na ty svátky jara, že jo... A na bundu si přilípnout i jednoho ptáčka jarabáčka, co jsem si v jednom záchvatu kreativity splácala a teď ho po době objevila. A toooolika radosti mi nadělal, i když děti ve školce by moje veledílo asi strčily do kapsy :-)

kalhoty - Zara, bunda - second hand, šála - Reserved, triko - NY, kabelka - Primark

Mějte hezký víkend, já si možná na chvíli vyrazím trošičku povýletovat a na viděnou třeba v pondělí :-)

středa 16. dubna 2014

Brownie cupcaky s pomerančovým krémem

V těhle činaných dortících začínám mít čím dál tím větší oblibu. Už na pohled bývají tak rozkošní! Teda když se mi třeba zrovna nepovede polevu napatlat všude kolem, jen ne na vrchol bábovičky.... Navíc koupila jsem si krásné jarní košíčky. Pravda, zrovna s čokoládovým těstem příliš nevyniknou, ale aspoň o důvod víc upéct nějakou další variantu těsta, nejspíš světlou.... A taky mě dost baví vymýšlet různé chuťové kombinace, které by se k sobě šikly a taky se parádně doplňovaly. A nedávno, když měl můj bráška narozeniny, usmyslela jsem se, že mu upeču tyhle krasavce z brownie těsta. Ale jaký krém by k tomu pasoval? Jasnačka, ten co chutná tak svěže a voní po pomerančích! Kombinace věru neodolatelná.... :-)


Potřebovala jsem:

180 g tmavé čokolády, 80 g másla, půl šálku třtinového cukru, 3 vejce, kapka vanilkového extraktu, 1 lžička prášku do pečiva, 80 g hladké mouky
krém: 3x lučina - kostka v papírovém obalu, šťáva a kůra z jednoho pomeranče, 2 lžíce moučkového cukru + čokoládové hoblinky na ozdobu


Čokoládu jsem společně s máslem rozpustila a nechala zchladnout. Vejce jsem prošlehala s cukrem, přidala vanilkový extrakt, vychladlou čokoládu, prdopeč i mouku. Vzniklé těsto jsem nalila do formiček vyložených papírovými košíčky a šoupla do trouby péct na 180° zhruba na 15-20 minut. 

Mezitím jsem si připravila krém - lučinu jsem promíchala se šťávou vymačkanou z pomeranče, z jeho kůry a taky s cukrem. Dala jsem ho na chvíli do lednice, než bábovky vychladly. Pak jsem je cukrářským sáčkem zdobila a na závěr posypala čokoládovými hoblinkami vyrobenými jednoduše škrabkou z tabulky čokolády. 


Ta báječná čokoládová hutnost brownie vlastní v kontrastu s tou svěží pomerančovou chutí mě teda dost baví. No rozhodně se k nim zase vrátím.... A už se toho shledání nemůžu dočkat :-)

úterý 15. dubna 2014

S (ne)jarním kvítím


I když ve mně tahle sukně evokuje podzim ve své nejlepší formě, bylo by mi dost líto nechat ji ve skříni až do dalšího spadaného listí, zvlášť když sotva začalo pučet nové. Takže řekněme, že tohle barevné kvítí na černém základě hraje na takovou tu temnější jarní notu.... Stejně tak vínové sáčko je pro mě ztělesněním podzimních tónů. Ale to se mi zase moc líbí ladit se světle růžovou - takže vida, přeci jen nějaký ten barevný jarní závan.... A s kloboukem vzhůru proti aprílovým vrtochům!

sukně - NY, sako - Gate, kabelka - Primark, boty - Bershka, klobouk - Six

Krásný den!

neděle 13. dubna 2014

Puntík s žůžovou


Včera jsem vzala puntíky na výlet. A aby jim nebylo v té černé tak smutno, přidala jsem světle žůžovou. Čekala je taková dámská štace směr Ikea. Takže nějaké to ponakupováníčko taky proběhlo. Nelapila jsem toho sice zas tolik, ale možná bych Vám to mohla nějak krátce "vokázat", budete-li chtít :-) 

Foceno teda ještě časně z rána doma, před odjezdem. Přece s sebou nebudu do toho Práglu tahat ten svůj nabušenej foťák (abyste rozuměli, tím myslím toho svého chudinku stařičkého, jakože srandáááá).... To jen tak pro pořádek.

kalhoty - Gate, sako - second hand, boty - F&F, kabelka - H&M

No a jelikož jsem se tímto "hodnotným" příspěvkem tak unavila, je na čase vydatně posnídat, takže já letím dát si krupičnou kaši. Mějte se! :-)

sobota 12. dubna 2014

Krůtí kuličky s cuketou a omáčkou z čerstvých rajčat

Co mi hlavou okamžitě blikne, když se řeknou masové kuličky? IKEA, IKEA, IKEA! Kam mimochodem taky dneska vyrážím.... Ale nedávno jsem si pár výborných ukoulela doma. A na tuty v nich nebyla konina. Nýbrž cuketa. Ta není nikdy na škodu. A k nim skvělou omáčkou z čerstvých rajčat. Jooooo, už aby bylo léto, rajčata pěkně sladká přímo z keře na zahradě a zajištěn i přísun obřích cuket z místních záhonů.... No každopádně tohle jídlo byla celkem fofrovka, ale všechny ty chutě k sobě náramně pasovaly. Jako přílohu jsem si zvolila bulgur, protože jsem ho už docela dlouho neměla, chudáka malýho. A taky to nebyla špatná volba. Ale hodily by se i těstoviny nebo kuskus, jak je jen libo.


Potřebovala jsem:

500 g krůtího mletého masa (vanička z Lidlu), půl menší cukety, 1 vejce, bambova sůl, asi 3 lžíce kukuřičné strouhanky

lžíce olivového oleje, cherry rajčata (asi dvě hrsti), 1 menší cibule, 1 stroužek česneku, půl lžičky cukru, sůl, pepř, strouhaný parmezán (asi hrst), čerstvá rajčata, trochu vody, asi lžíce studeného másla

Mleté maso jsem promíchala s vejcem, strouhanou cuketou, kořením a přisypala trochu strouhanky na zahuštění, protože cuketa pustí trochu vody. Uválela jsem rukama menší kuličky, sázela je na plech vyložený pečícím papírem a pekla na 200° asi půl hodinky.

Mezi tím jsem si připravila omáčku - na oleji jsem osmahla cibulku a česnek nadrobno. Pak jsem přidala rozpůlená rajčátka a chvíli restovala. Pak jsem zalila troškou horké vody (bodnul by vývar) a nechala chvíli probublávat. Omáčku jsem zahustila trochou nastrouhaného parmezánu a máslem, které jsem nechala rozpustit. Pak už jsem jen stáhla plotýnku, dochutila čerstvou bazalkou, solí, pepřem a cukrem. A bylo hotovo.


Krásnou sobotu a ještě lepšejší celý víkend :-)

středa 9. dubna 2014

Mléčná rýže s karamelem a oříšky

Můj přítel miluje mléčnou rýži v kelímku. Takovou tu, co má ještě jeden malý kalíšek se sladkou příchutí. A tak jsem si říkala, že bych mu po náročném pracovním týdnu mohla udělat radost a připravit mu domácí verzi. A trochu ji vytunit. Třeba k tomu nadělat karamelovou "slámu" a opražit oříšky. A rázem je dezert na světě. Podávala jsem mu k tomu ještě zlatý sirup (prodávají ho v M&S), ať si osladí život - teda ne že by se mnou nebyl jako procházka cukrovým lomem :-) No a ten skákal nadšením. V jeho případě fakt doslova - je to takový můj skokan radostný. 

A nejlepší na tom bylo, že aby se to delší vaření rýže vyplatilo, tak jsem ji udělala rovnou kotel. Takže bylo ještě následující rána co snídat. A povím Vám, že takhle jen kopec téhle mléčné rýže a třeba trocha ovoce - třeba lesní směsi, joooo to nebylo vůbec marný. Naopak, nalámat k tomu ještě trochu té karamelové parády a ráno bylo boží! :-)


Potřebovala jsem (asi na 4 porce):

mléčná rýže: hrnek kulatorznné rýže, asi 3 hrnky mléka, 2 lžíce cukru

karamelová sláma: 4 lžíce cukru, 2 lžíce zlatého sirupu (či medu nebo jiného sirupu), 2 lžíce másla

+ oříšky - mandle, pekany, vlašské

Rýži jsem společně se 2 hrnky mléka dala vařit. Osladila a míchala, aby se nepřichytila. Když začala bublat a houstnou, pomalu jsem přilévala zbytek mléka. Takhle jsem za občasného míchání vařila asi 40 minut, než rýže změkla - tentokrát ne na skus, ale spíš víc do měkka. 

Mezi tím jsem si připravila karamelovou ozdobu. Na pánvi jsem nechala zkaramelizovat cukr. Když se začal rozpouštět, přidala jsem sirup, promíchala, stáhla a přidala máslo. Pak jsem lžičkou po troškách "nacákala" na alobal, kde karamel ve chvilce ztvrdl, takže to chce rychlejší manipulaci.

Oříšky jsem pak na pánvi opekla jen krátce na sucho, až chytly trochu zlatavou barvu a příjemně se rozvoněly. Podávala jsem se zlatým sirupem. Nebo s horkým ovocem.


Musím říct, že třeba rýžový nákyp fakt nesnáším a ani na rýžovou kaši z jídelny nemám nejlepší vzpomínky, takže jsem se trochu bála, můj milý bude muset všechno spořádat sám (teda ne že by mu to asi nějak vadilo), ale nakonec jsem mu s chutí pomohla...

Máte rádi mléčnou rýži? :-)

úterý 8. dubna 2014

Nahoď oblek


"Sjůt ap", chtělo se mi zvolat. Neřekla bych, že budu kostýmový tip. Ale když se mi ve skříni sešli v tmavě modré jak gatě, tak sako, nešlo tomu, abych je nahodila pospolu. Mimochodem to sako, to byl zase jednou kauf. Jak jinak než sekáčový úlovek, čekalo tam poslušně na mě, až si ho "vyseknu". No a abych nevypadala jako když si razím z mítingu nebo brejndstormingu, chtěla jsem celý tenhle oblekový zjev, trochu odformálnit alespoň krajkovou čelenkou, malou osrdíčkovanou kabelkou a volným krajkovým trikem. Teď ještě kdybych měla takové gatě i k červenému saku - to by bylo teprve žůžo! :-)

kalhoty - Gate, sako - second hand (Vero moda), triko, náhrdelník, baleríny - Reserved, brýle - House, kabelka - Primark

Co Vy a kalhotové (či sukňové) kostýmky - nahodíte je sem tam? :-)

pondělí 7. dubna 2014

Hlíva na paprice

Už jsem básnila o svém nejoblíbenějším jídle. Kuře na paprice miluju od dětství. A taky když můžu, ráda pokouším různé variace tomuhle nejzamilovanějšímu jídlu podobné. A ta, kde hlíva vyšoupne kuře, se teda dost osvědčila. Je to výýýýborný. Talíř plný kolík zalitý omáčkou, kde o maso sice nezakopneš, ale hlívová varianta je prostě tak dobrá, že i zarytý masožravec ani nemrkne a v mžiku cinká lžicí o dno. Ve snaze vyškrabat zbytek omáčky a domoci se přidání! :-)


Potřebovala jsem:

hlívu ústřičnou, 1 cibuli, lžíci másla, lžičku sladké papriky, půl lžičky pálivé papriky, sůl, kelímek zakysané smetany + těstoviny

Na másle jsem orestovala cibulku, pak přidala hlívu a společně asi 3 minutky opékala. Zasypala jsem paprikou, aby se trochu rozvoněla Pak jsem zalila vodou - cca půl šálkem a nechala chvíli dusit - asi 10 minut. Potom jsem přidala kelímek zakysané smetany, dosolila a bylo hotovo. Na talíři jsem posypala už jen trochou řeřichy.


Hlívě zdar! Co z ní kuchtíte Vy? :-)

neděle 6. dubna 2014

Kovboj, šprt a pin-up uklízečka


Každej pes, jiná ves. To jsem si říkala, když jsem se takhle vystrojila. Zase jedno zběsilé ráno s vyházenou půlkou skříně. Prostě v tý skříni nic nebylo, fakticky. No tak jsem ze všeho popadla košili a svetr. No žádný velký vzrůšo. Ale košile mi připomíná takový ten country styl. Svetr zase univerzitního šprta. No a mašle v hlavě něco mezi uklízečkou a dívkou z reklamy na coca colu z 60. let. A v míchanici toho všeho pak už jen jedna Téra, co se plazí po protipovodňové zdi. No prostě maglajs. 

svetr - Cropp Town, košile - Reserved, džíny - NY, boty - H&M, kabelka - Sinsay

Jojo, není nad duchaplná sdělení :-D Krásný den! :-)

sobota 5. dubna 2014

K večernímu uzobávání - dipy, lososový tatarák, plněný sýr

Sobotní večer se blíží, víno už se chladí... A teď co k němu? Mně s pozvednutím sklenky začne pokaždé ukrutně honit mlsná. A tak se sakra hodí něco strašně dobrýho k uzobávání. A že jsem nedávno takové malé pohoštění k vínku připravovala, nemůžu jinak, než ho naservírovat i Vám.

Za prvé tipy na dipy - nejen rádoby vtipná slovní hříčka, ale hlavně tuze šikovné k zelenině, která se v nich tak ráda namáčí. Nebo taky klasicky k pečivu... Stačí nakrájet na proužky a zahájit s nimi zátah na mističky.... 

První z nich je krémový sýrový s pažitkou. I když těžko mu hledat krátký název. Prostě jsem ho umíchala  z domácí "lučiny", nastrouhaného modro-plísňového sýra a pažitky. 

Postup: 
V lednici jsem přes plátýnko v cedníku nad miskou nechala vykapat zakysanou smetanu, přes noc nejlíp. K takhle vzniklému krémovému "sýru" jsem přidala nastrouhaný sýr s modrou plísní a nasekanou pažitku. Víc ochucovat nebylo třeba


Další v řadě je fazolový dip. Taková variace na hummus, dalo by se říct. A taky vlastně čistě vegan. Ale především hrozně dobrá věc!

Postup:
Uvařené (nebo z plechovky) fazole (cca 1 hrnek) jsem umixovala asi se 2-3 lžícemi olivového oleje. Přidala jsem slunečnicová semínka, sůl a řeřichu a ještě společně mixovala, až vznikla taková "pastovitá" konzistence.


Miluju lososový tatarák. Ale lajzněte si ho udělat doma - čerstvosti většiny nabízených ryb teda nijak moc nevěřím. A tak o to radši mám ten z uzeného lososa. Nejen, že je to jistější, ale taky strašně dobrý...

Postup:
Uzeného lososa jsem nakrájela na drobno, smíchala s koprem a zakapala citronovou šťávou.


Plněný ořechový camembert
K vínu nesmí chybět ani armáda sýrů. A aby jim nebylo na talíři smutno, moc ráda k nim mám buď med (třeba domácí maminčin bezový "med") nebo nějakou pikantní marmeládu. A nebo ořechy. Ale ořechové varianty sýrů, co obsahují 0,01 % ořechů mě netankují. To je kurňa lepší si do sýra rovnou nacpat, čeho je libo. 

Postup:
Sýr jsem podélně rozkrojila vejpůl a každou půlku lžičkou vydlabala a měkkou vydlabanou část jsem si dala stranou do mističky. Přidala jsem k ní nasekané vlašské ořechy a čerstvé bylinky - řeřichu, bazalku nebo klidně i jiné, které zrovna jsou po ruce. Pak jsem vše natřela zpátky na rozkrojené vydlabané půlky, zaklapla a nakrájela na osminky. Nejlepší s hroznovým vínem.


Celou žranici jsem doplnila chlebovými placičkami a celozrnnými rohlíčky. A taky kupou zeleniny. Hmmmm, vůbec to nebylo špatné. S pořádnou zásobou pálavy to byl tuze dobrý večer. Až do ranních hodin s nejlepší společností... Co si rádi takhle při takovém popíjecím večeru (nebo klidně i při chvílích u vody) uzobáváte Vy? :-) 

A závěrem už jen takový malý tip - pro ciderové milovníky, dneska jsem v Tescu natrefila na hruškový Somersby, tuze dobrý a slaďoučký - plechovka za 18 Kč. Žádná velká sleva, ale potěší. A tak se mi taky nějaká ta plechovčička chladí. Tak krásnou sobotu a na zdraví!  :-)

pátek 4. dubna 2014

Za Attilou Marcelem


Musím se s Vámi podělit o své nadšené dojmy. Včera jsme se vypravili do kina na film Attila Marcel. Byla to docela fuška vůbec v nějakém kině tenhle sníme vyčíhnout. Do multikin se nedostal, takže jsem si musela počkat, až dorazí do malého místního kina. Ale kdo si počká, ten se dočká, že... Já miluju tu francouzskou filmovou atmosféru. Trochu mi fakt ta barevnost a hravost připomínala nejoblíbenější Amelii. A vedle té po madlenkách vonící atmosféře nechyběl ani poutavý příběh. Jooo a taky slyšet po nějaké době francouzštinu bylo blaho... Bála jsem se třeba, že přítele by film nemusel bavit, přeci jen to není takový "francofil" jako já. Ale on ze sálu odcházel též nadšený....

A filmově smlsnout jsem vyrazila v kraťasech. Mám jich ve skříni několik, ale přemýšlím, že jich část nejspíš pošlu dál. Nevím, nevím, nějak se v nich necítím. Sukně kejty schová přeci jenom líp. Ale pro tyhle bílé mám docela slabost. Alespoň na ramínku. No pro teplý podvečer posloužili vcelku obstojně. I když stejně jsem v nich byla dost nesvá. A ne že by fotky tentokrát byly nějaká velká sláva - času bylo po málu a my rychle rychle chvátaly, než zajde slunko a utíkali jsme do kina. Ne že by nám teda hrozilo, že někdo vyfoukne nejlepší fleky - v celém sále nás bylo totiž dohromady šest. No chyba nezúčastněných, že si nechali takový krásný film ujít :-)

"Zlato, nemám náhodou tu větvičku přes ksicht?"
"Nene, ta tam není vůbec vidět" :-D
kraťasy, svetr - Primark, bunda - Cropp, boty - Reserved, kabelka - F&F

No a taky budu muset co nejdřív upéct madlenky. Nebo šuketky.... 
Viděli jste? :-)

čtvrtek 3. dubna 2014

Udělej srandu!


Dneska jsem se rozhodla, že budu zase jednou pořádná trapka. A jestli hádáte, že Vás budu ještě pořád otravovat fotkama ze svého výletu, tak bingo, máte recht. Ale už fakt naposled. Nechtěla jsem svět ochudit o tu podstatnou informaci, v čem jsem si po těch polských ulicích vykračovala.... A tak aby to bylo naprosto jasné, ještě před odjezdem, při balení jsem vše důkladně zdokumentovala apartně na zemi, kdy jsem poskakovala nad kupičkami oblečení, aranžovala a pak se snažila při focení nespadnout z postele jak zralá hruška.... Samozřejmě že se mnou cestovali puntíky a taky proužky.


No a že jsem se rozhodla, že tentokrát rodinné album obohatím i o jiné fotky než jen nudné pózování s pamětihodností v zádech, před každým focením se jsem přítele nabádala, ať uděláme nějakou srandu. Takže teď jsem se rozhodla, že vám na svých "srandách" budu i názorně demonstrovat, co že jsem to teda měla na sobě, i když už toho vypadám trochu (hodně) jako imbecil. Ale my dělali srandu....

První z proužkaté variace můžete vidět na malé srandě u (mini)vodopádů... A taky moje nemravné punčošky.


Další bžunda na kopci. Co bysme se na samospoušť fotili v objetí, když můžeme směrem k objektivu vystrčit zadnici. Zkrátka výhled v pozadí a naše pozadí.


Tady už to není žádná velká chlámačka, jen spíš kvíz. Najdi spuštěné oko. A rovnou na několikrát. Ááááchjo, už ty silonky budu muset asi fakt vyhodit, fňuk!


Od děravých nemravných punčoch ale radši honem rychle ke starým známým a dobrým puntíkům. Pro den plný dlouhého courání jsem povolala mé nové puntíkaté gatě. Mimochodem jsou z Gatu ze slev ani ne za dvě stovky. A já je fakt miluju. Ne že byste je na mě teda teď nevídali víc než bude zdrávo, jak hádám...


A tato puntíkatá série by se dala pojmenovat něco jako tečky ve vzduchu....

Nebo puntíky na sloupku. Ale musím se držet značky, abych z té výšky náhodou nezahučela, už tak je to na mě moc velká dávka adrenalinu.


Či "neskáču dobře, ale skáču rád"... Při takových fotkách vznikne občas trochu komický výsledek místo ladného vysokého výskoku, no. Spíš jako bych seděla ve vzduchu na latríně.... No nic.


A nebo taky "udělej srandu v áleji"....


... nebo zkrátka kdekoli to jen půjde vypadat jako blbeček.


Ale víte co je nejhorší? Že z posledního dne jsem vůbec nestihla nasbírat fotky alá blbeček. Hrůza, příště se teda musím víc činit! Takže v posledním meruňkovo-krémové variantě teda tak nudně, ztrnule a neblbečkovsky. Asi že se v té dlouhé sukni ani skákat nedalo, jak nezvykle úzka je - takže jsem si chvílema při cupitání připadala jako gejša. No stejně to pak u dlouhých sukní dopadá stejně - čapnu je nad koleny a jako nejspanilejší princeznička si vlečku muchlám do uzle, ať se mi pod nohama neplete...


A závěrem ještě jedna taková historka "z natáčení". Kterak to blondýně zase jednou pálilo. Všimli jste si toho modrého kabátu z první fotky? A toho, jak jsem si místo pásku kolem něj omotala takovou menší šňůrku? Tak to se tak nějakým nedopatřením stalo, že jsem si kabát před usednutím do auta svlékla, hodila na zadní sedadlo a jelo se. A pak stojíme ve Wroclawi na červené a koukám, že řidič autobusu na mě z vedlejšího pruhu něco zuřivě gestikuluje. Tak jsem stáhla okýnko a svou plynulou polštinou mu odpověděla zmatené "eeeghch?", když ukazoval směrem k zadnímu kolu. Tak jsem vyklonila hlavu a začala ječet na přítele, že nám asi praskla pneumatika. Že je na cucky, čouhají z ní jen kusy. Tak že teda při nejbližší možnosti zastavíme. A jen tak z toho okýnka čučím znova a zjišťuju, že ty cucky možná nejsou kusy pneumatiky. Ale že je to možná moje šňůra od kabátu, co jsem přivřela dveřma a teď se nám chce zamotat do kola. No nic, tak sáhnu na zadní sedadlo, šňůru vytáhnu, trochu očistím, přepásám s ní kabát a jede se dál....

No tak Vám děkuji za účast při dnešní rádoby čurině a přeji Vám maximálně rozchechtaný den - a to úplně na cucky! :-)