úterý 29. července 2014

Ve vysněných kramflecích


Teda to Vám povím, že byl celkem kumšt sehnat béžové sandály na klínu. Co by byly pohodlné. Protože moje keckové nožky jsou moooc zhýčkané a jen tak nějaký podpatek je nepotěší. Ale nutno uznat, že ve slevách v CCC byl lapen poklad. S pásky na gumičku, které nedřou, ale naopak nohu hezky podrží. A chůze v nich je fakticky pohodlná. I když se mi na první pohled zdály spíš na rozbití huby. Ale společně spolu přežíváme bez nabití čumáku. Mám s nimi tedy velké plány - nosit je zkrátka co to jde. Stejně jako s riflovou košilí. Hodí se prostě ke všemu. A je tak letní. A ideální doplněk všech šatů. A mohla bych tu básnit ještě hodiny. Ale radši vás toho ušetřím. Dost na tom, že Vám ji budu "vokazovat" už tak podezřele často...

šaty, košík - second hand, košile, koule - Reserved, boty - CCC, brýle - House

A nejen s nimi se momentálně odebírám na cestu do krajů jižních. Frčím směr Itálie, s různými zajímavými zastávkami. A až přijedu, tak Vás jistě zasypu pořádnou náloží dovolenkové nálady... Do té doby tu možná sem tam vybafnu prostřednictvím něčeho přednastaveného. To bude záležet na tom, jak rozsáhlá bude cestovní horečka před odjezdem a co všechno při ní stihnu předepsat :-)

Mějte se tu! :-)

sobota 26. července 2014

Vzhůru na festival... v kvítí


Ověnčit se květenou, popadnout proutěnou kabelku a džísku a můžeme vyrazit na fesťák. Včera z večera jsme se totiž opět po roce rozjeli na Kunětickou horu, za hudbou na České hrady. Uznávám, že ty děravé boty nebyl zrovna nejskvostnější nápad a jakmile začlo lejt jako z konve, trochu mi to nich zatékalo. Nu což... A taky jsem se konečně odvážila někam vyrazit s krásnou rozkvetlou čelenkou. Přivezla mi ji při poslední návštěvě nejšikovnější blondýna v celém širém kraji. A jsem z ní prostě nadšená. Ale nějak jsem pořád nemohla vyšpekulovat, kam v ní vyrazit. Ale fesťák je tou správnou volbou. Vedle lidí se šprckoidníma čepičkama do tvaru kuželek se nějakých pár kvítek ztratilo :-))) A jistě ji teď vezmu do světa častěji...

kalhoty - Lindex, tílko - second hand, bunda - Cropp Town, kabelka - Gate, boty - H&M

Jak trávíte víkend Vy? :-)

středa 23. července 2014

Dva kopečky, prosím! - domácí zmrzliny

Jeden či dva kopečky teda bodnou. No ne? A že nad domácí není, to je jasný asi "jako že já se jmenuju já"... :-) Dostala jsem zmrzlinovač. To bylo radosti! Samozřejmě, že to chtělo pořádně prubnout, otestovat a vyzkoušet, co umí. A pak se taky tou mraženou parádou tak trochu krmit. Budiž požehnáno, zmrzlinové léto!

Ale nejen se zmrzlinovačem lze ujíždět na zmrzlinové vlně. Nýbrž všechny druhy jdou připravit i bez téhle vychytávky. Stačí totiž připravit všechny suroviny úplně stejně. Namixovat, namíchat, našlehat. A pak se nešoupnou do namražené mísy zmrzlinovače k vymíchání, ale do nějaké vhodné nádoby a šoupnou se do mrazáku. A zhruba každou hodinu se průběžně promíchat, aby se nevytvořily protivné ledové krystaly a zrmrzka byla krásně hladká. Toť vše, žádná věda!

A začalo to zlehka - sorbetově. Není snad nic víc osvěžujícího než lžíce zabořená v kopečku stoprocentně ovocné dřeně.
Melounový sorbet s mátou

Nakrájený vodní meloun zbavený pecek jsem umixovala s hrstí máty a "zmrzlinovala". Toť celé - ani cukr netřeba.


Jahodovo-melounový sorbet v šampaňském

A nyní jsem k odpeckovanému nakrájenému melounu přidala ještě jahody. Umixovala, zamrazila a pak kopeček podávala s nachlazeným šáněm. A teda eňo ňůňo - to Vám povím!


Kdybych měla zvolit vítěze, bude to asi tahle úúúúplně jednoduchá vanilková. Vždycky všem moc chutnala a navíc její příprava je až směšně prostá.

Vanilková s jahodovou omáčkou

Smíchala jsem konzervu salka, (+/-) 400 ml smetany ke šlehání (vyšlehané do polotuha) a zrnka z 1 vanilkového lusku. A tradáááá - jde se mrazit. Hotovo. Jednodušší už to být nemůže. K tomu třeba rozmixované jahody a je to úplná paráda.


A na podobné vlně se nese i další z vyzkoušených. Ždibítek odlehčenější, ale pořád strááášně dobrá.

Smetanová jogurtová (s crumblem)

Tentokrát jsem smíchala plechovku salka s 500 g bílého jogurtu a 2 bílky vyšlehanými do sněhu.


Pivní

Půl litru černého piva jsem nechala asi půl hodiny svářet, aby se vyvařil alkohol a zbyla sladší karamelová chuť. Nad párou jsem vyšlehala 1 balení šlehačky se 2 žloutky a půl hrnkem cukru. Další balení šlehačky jsem si vyšlehala. A když pivo a směs smetany se žloutky vychladly, smíchala jsem je s ušlehanou šlehačkou a alou do zmrzlinovače.



Čokoládová 

Jedno balení smetany ke šlehání jsem nalámala do mísy a nechala ve vodní lázni společně s 80 g čokolády. Druhé balení smetany ke šlehání jsem v jiné misce opět ve vodní lázni vyšlehala se 2 žloutky a asi 3 lžícemi cukru. Obě složky jsem nechala vychladnout, pak jsem je promíchala, přidala ještě asi 20 g čokolády nasekané na kousky a "zezmrzlinovala".


Jogurtová s třešněmi

Asi hrnek odpeckovaných třešní jsem s půl hrnkem vody a asi 2 lžícemi cukru dala v rendlíku na sporák probublávat a svářet. Když se tekutina zredukovala a třešně povařily, nechala jsem vychladnout. Potom jsem lehce promíchala se 500 g smetanového jogurtu, 200 g zakysané smetany, případně trochu dosladila a dala opět jak jinak než "zmrzlinovat".


No a závěrem už jen taková klasika, kterou si dopřávám úplně bez výčitek. A bez zapnutí zmrzlinovače. Třeba při takové opalovačce mezi otočením ze zad na břicho.

Nejjednodušší banánová 

Zralý banán nalámu do pytlíku a dám do mrazáku. Tak po 2 hoďkách, nebo klidně druhý den ho vylovím a šoupnu do mixéru, kde jej umixuju do hladka. A nejbanánovější zmrzka je na světě. Já si ji nejradši sypu ještě skořicí, přidávám lžíci tvarohu, bílého jogurtu nebo třeba čerstvé maliny. Jak je jen ctěná libost...


Na jaké ujíždíte Vy? :-)

neděle 20. července 2014

Vzhůru do letňáku


Vlažný letní sobotní večer, smráká se, plavky už visí na šňůře... To chce jedno! Do podpaží čapnout deku, zahalit se do repelentového odéru, do košíku zabalit nějakou tu lahvičku cideru a vyrazit do letního kina! To byl panečku nápad. My se vydali do pardubického parku na Vlka z Wall Street. Ne že bychom to už neviděli, ale pokud jde o mě, tak Leonardo se neokouká. I když má nos od koksu... 

šaty - Tally Weijl, košile - Reserved, košík - second hand

A jsem fakt nadšená, že nám letní kino konečně vyšlo. Určitě půjdeme zase někdy znova. Je to totiž fakt žůžo :-)

čtvrtek 17. července 2014

Náš malý domácí festival (nejen) pivní


Bylo tomu nedávno, co naše terasa přeměnila v centrum dění našeho pomyslného domácího mini pivního festivalu. Sezváni byli všichni známí a milí, abychom pospolu ochutnali trochu zlatavého moku, pojedli několikero chodů a společně poseděli a skleničky popozvedali při příjemném odpoledni/večeru/noci(/a někteří i ránu). 


Ale pozor, žádné neorganizované popíjení. Pěkně všichni v daný čas na značky a začínáme koštovat společně. Připraveno bylo hned 10 pivních vzorků na zhruba 20 ochutnávačů. Podávané od nízkostupňových až po ty silnější kousky. Servírováno v malých dávkách (cílem nebylo "kdo dřív padne pod stůl"), dokonce profesionální obsluhou. No pohleďte, na ty švarné jinochy :-) Nu a každý "degustátor" si zaznamenával v každém kole vlastní vjemy, chutě a pocity. Aby se pak mohl vyhlásit největší pivní favorit.


A pak už se našťouhly soudky. Se spešl pivem uvařeným jen pro tuhle akci. Prostě eňo ňůňo... K poslechu pak dokonce zahrál sám frontman světoznámé skupiny Slepá idea (jo, už ho zase propaguju :-D). A o tom, že jsem mu k tomu jeho preludování pěla a nebylo to nic moc hezkého, radši pomlčím... 

No a k čemu jsem se chtěla hlavně dostat je....


... samozřejmě JÍDLO. Společně s mou maminkou jsme toho připravily celkem dost. Až se stoly prohýbaly. Ze studeného občerstvení to byla králičí paštika, parmezánové sušenky, rilletes, quiche, různé nakládané sýry, zeleninové bagetky a tak vůbec.

A neb při pivu povětšinou řádně vyhládne, chtělo to i silnější kalibrt. Něco echt pivařského. Takže buřty v pivu koupané, krkovice se pikantně medovou omáčkou nebo klobásky s cibulkou. A taky jsme se nemohly odpustit i jeden trochu dámský chod na odlehčení.


A ani trochu toho sladkého nechybělo. Vzala jsem si na starost něco sladkého. Neb jak peču, svět je růžovější než v buchtě zapíchané vlaječky.... Takže bylo brownies s rybízem a jogurtový koláč s rebarborou, hruškami a skořicovou drobenkou. A taky dvě vaničky zmrzky. Tradiční vanilková a pak taky pivní. Můj tajný recept :-) A nutno říct, že jsem ani sama nečekala, že bude tak dobrá - no co bych se nepochválila? :-D


A povím Vám - bylo to fakt dobrý. Já jak můžu pro někoho něco připravovat, tak jsem nejšťastnější. Asi to máme v rodině. Plnit pak myčku těmi vybrakovanými talíři je nejlepšejší :-) I v sudech nakonec nic nezbylo, jaká žížeň zavládla...

Co Vy takhle před víkendem, čeká vás při vlahém večeru nějaká sklenic-pozvedávací akce? :-)

úterý 15. července 2014

Borůvky, maliny, třešně a rebarbora - letní bleskové dezerty na čtyřikrát

V mých představách má léto zcela jasné rozměry. Chodím bosa trávou, šklebím se do sluníčka, tu utrhnu malinu, tu slupnu hrst čerstvých borůvek... A snažím se otrhat všechny třešně, na které dosáhnu ze země. Protože na žebříku mám závratě... Ale když se z nějakých těch ovocných pokladů léta připraví nějaké to sladké blaho, klidně od snění na chvíli upustím. Nese se totiž koláč a to musí jít všechno stranou!

Borůvkový koláč s tvarohem a drobenkou

Borůvky jsou mým největší favoritem mezi vším nejfajnovějším ovocem. Vždyť jsou dokonalé. Maličké a modroučké. To že si všichni musí po jejich spořádání ukázat obarvené jazyky. A snad i proto, že jsou tak vzácné. Šeredit s nimi? Ani nápad! Vždyť to dá takovou fušku jich jen pár nasbírat. Většinou záhadně misí kdesi v puse.... Takže trhy to jistí - posbírali jsme si jich tam rovný půllitr a šoupli ho do nejfajnovějšího koláče. Křupavé těsto, na něm vrstva tvarohu, kůůůůpa ovoce... A ta modrá slast zakončená drobenkou! Padám na znak a běžím si přidat.


Poňouknuta tímto receptem

těsto:
125 g polohrubé mouky, 125 g celozrnné pšeničné mouky, 125 g másla, 90 g moučkového cukru, 1 vejce

náplň: 250 g odtučněného tvarohu, 1 vejce, 1 lžíce vanilkového cukru
500 ml borůvek + máslo, vanilkový cukr a jemné ovesné vločky na drobenku

máslo a mouka na vymazání formy


Ze surovin na těsto jsem rukama uhnětla těsto (ooo jak nečekané) a prsty ho vymačkala do formy, kterou jsem si předtím vymazala máslem a vysypala moukou. Pak jsem smíchala tvaroh s vejcem a cukrem a potřela jím těsto. Na tvaroh jsem posypala borůvky a nakonec přidala drobenku. Pekla jsem na 180° asi 20 minut, než okraje koláče zezlátly.

Malinové pohárky

Nic jednoduššího už není. Snad jen si maliny ládovat do pusy přímo u keře. Tyhle čertvé, voňavé a slaďoučké maliny jsou taková křehká vzácnost, že by mi byla hanba je tepelně upravovat. A proto je nejlepší je narvat v té nejvybranější společnosti do sklenek na nožce. A v další vybrané společnosti je společně spořádat, čelit slunečním paprskům a těšit se z letního dne. 



maliny, zakysaná smetana, cukr, mandlové sušenky (italské Amaretti - ty fakt miluju!), nasekaná čokoláda

Do skleniček jsem postupně vrstvila všechny suroviny a na závěr ozdobila mátou.

Rebarborovo-borůvkový nadýchaný koláč


Od té doby, co nám rebarbora roste na zahradě, jsme vysmátí. Stačí se totiž probudit s myšlenkou na čerstvý voňavý koláč, během pár mžiků umíchat těsto, ještě v pyžamu běžet s nůžkami k záhonu pro pár reveňových šlahounů a už si sázet tuhle parádu do trouby. Vyzkoušeno. Hnedle tři nelenivá víkendová rána. A bylo to úžasný! Receptem jsem si inspirovala u Děvčete u plotny a fakt stojí za to.



2 vejce, 120 ml krupicového cukru, 150 ml hladké mouky (dávám teda půl na půl s celozrnnou), cca 50 g másla, balíček vanilkového cukru + rebarbora a pár borůvek


Vejce jsem s krupicovým cukrem vyšlehala do pěny a zapracovala mouku. Těstem jsem vylila máslem vymazanou formu. Navrch jsem posypala nakrájenou očištěnou rebarboru a pár borůvek. Pak jej ještě posypala vanilkovým cukrem a pokladla kousky rozkrájeného másla a šup s ním do trouby - na 200° asi na 20 minut.

Třešňová bublanina


No a ovocný speciál (Terino, nebuď nehraj si na exkluzivitu a nebuď jako Babica!) zakončuju tím pravým prázdninovým evrgrínem. Třešňová bublanina totiž nesmí chybět žádné léto. A já ji dneska posnídala. Pořádný kus. Hmmmmmm....


Nu a na tu jsem recept do světa vykřikovala už TADY

Jaké letní ovoce a v jaké podobě si nejradši vychutnáváte? :-)

sobota 12. července 2014

Výlet za svitavskou pivní slávou


Tak! Dneska jsme totiž vyrazili na pivní slavnosti do Svitav. Lákala nás nejen vidina výletu a sobotního odpoledne stráveného se sklenkou zlatavého moku v ruce. Navíc výběr byl opravdu pestrý - široká nabídka regionálních minipivovarů ukrývala spoustu dobrého - takový svitavský speciál nebo hardcore IPA 24stupňová fakt stály za okoštování . Ale taky hudební doprovod. Hlavně koncert Jardy Uhlíře, díky kterému jsem akci vůbec zmerčila. A taky jsem se na něj strašně těšila. Protože "hajný je lesa pán" a "statistika nuda je" jsou prostě písničky, které bych mohla poslouchat od rána do večera. A taky k nim dostatečně hlasitě halekat....

No a vyrazila jsem si ryze pohodlně letně. Tak jak si cestování vlakem žádá. Samozřejmě nechyběly nezbytné puntíky. A s kvítím v drdolu navíc. 

sukně, tílko, brýle - House, košile - Reserved, boty - Camaieu, kabelka - Gate, kytičková gumička - Tally Weijl

No ale koho to zajímá... Já byla nejšťastnější, že jsem pana Uhlíře zastihla a mohla se po jeho boku zvěčnit. Je tak milý! :-) A mírně jsem přikrčila, abych nevypadala vedle něj jako úplná obryně. I když říkal, že to není nutno :-) Sice jsem v davu netrpělivých fanoušků postávala pomalu jediná nad 10 let, ale což!


A vsadím boty (i když radši nějaký starý křusky) na to, že zítra nebudu moct mluvit. Jak jsem celou dobu z plna hrdla pěla. Třeba když jsem si střihla takové skoro sólo "krávy, krávy, jak si vlastně povídáte" :-D No lepší neslyšet....


Tak na Vaše a hezký zbytek víkendu, milí! :-)

neděle 6. července 2014

Peče se pečínka.... S bylinkovou omáčkou a domácími špeclemi na cibulce

Na maso moc nejsem. Za cuketu nebo hrst lupení ho zpravidla vyměním. Ale co bych pro rodinku neudělala, že? :-) A když je na mě příprava svátečního nedělního oběda, chce to pořádnou flákotu. A tak už už si v nákupním košíku vláčim kilovou kýtu, obkládám ji bylinami a mávám ji na dlouhý skoro pětihodinový pobyt v troubě. A když už se na stůl nese taková pečeně, zaslouží si i náležitou přílohu. Proto jsem se pustila do přípravy domácích špeclí. Byla to pro mě jejich premiéra (měla jsem vždycky jen kupované chlazené nebo sušené) a hned tak zdařilá - fakt to nebyla žádná věda, hotové raz dva a přitom jsou tak skvělé. Pěkně s cibulkou, hmmmm.


maso:

1 kg vepřové kýty, asi 3 lžíce másla, pesto z medvědího česneku (nebo rozmačkaný normální česnek), tymián, rozmarýn, sůl, pepř, 150 ml smetany

Maso jsem omyla, očistila, osolila, opepřila a asi na lžíci másla jej zprudka pekla na pánvi ze všech stran, aby se zatáhlo. Pak jsem ho přendala do pekáčku, podlila trochou vody, pomazala pestem z medvědího česneku, zasypala trochou čerstvého tymiánu a rozmarýnu a dala péct asi na 4,5 hodiny na 150°. Asi v půlce pečení jsem na maso nakrájela zbytek másla na plátky. A na poslední půl hodinku jsem ho zalila smetanou, aby se vytvořila taková jemná bylinková omáčka

špecle (podle Kluků v akci):

500 g hladké mouky, 5 vajec, 100 ml vody, sůl, 1 cibule, olej

Ze všech surovin jsem vypracovala pevné těsto, ze kterého jsem přímo z prkýnka nad vroucí vodou odkrajovala delší nočky - na etapy, aby se mi všechny neslepily. Když asi po 2 minutkách vyplavaly na povrch, tak jsem je děrovanou naběračkou vybrala, zakápla trochou oleje, aby se neslepily. Na pánvi jsem si dozlatova orestovala na drobno nakrájenou cibulku, potom jsem s ní krátce orestovala i špecle a podávala s masem.


A tak už stačí jen flák masa přelít lahodnou omáčkou a nabagrovat horu špeclí s cibulkou a nechat si šmakovat. Toť ale povedená neděle :-)

Co se dnes vaří u Vás? :-)

pátek 4. července 2014

Nejlepší, nejlepší, nejlepší šaty!


Nevím, jestli bych neměla svůj blog přejmenovat na něco jako "skoč do pole". Protože už ani nevím, kdy jsem při zvěčňování mého momentálního odění nepostávala v prachu polní cesty... No nic. Dnes jsem tu chtěla pět odý na tyhle šaty. Jsou totiž úplně boží. Nejen že jsem je koupila za skvělou cenu tří stovek. A nejen že žeru tuhle modrou. Tak jsou tak úžasně pohodlné. A variabilní. Že s nima buď postávám mezi obilím....


... a házím takové džoukové výrazy alá "píchnu si za ucho kus klasu a budu se tomu strašně smát"...
šaty, sako - H&M, boty - CCC, kabelka - F&F

... nebo si v nich přebírám bakalářský diplom. Ooooo trapáás. Kupovala jsem si je teda s tím, že v nich budu chodit jen tak lážo plážo s džískou. Ale po tom, co jsem v nich vždycky někde vyrazila a všichni se divili, proč chodím ve společenském, jsem si řekla, že by se mohly šiknout i na takovou slavnostní událost, jako byla včerejší sponze.


Takže s rozfoukanou fotkou docela symbolicky - protože jsem zvědavá, kam mě ten vítr dál zavane v dalších letech... Jsem to ale poeta :-D

Mějte boží víkend, vážení! :-)

úterý 1. července 2014

Kavárenské povalování v Pardubicích

Pardubice, které jsou co by šutrem dohodil, mám moc ráda už od mala. Zapáleně jsem sem jezdívala fandit místním hokejistům, na výlety, na zámek, na nákupy... A poslední tři roky taky studovala. A před nějakou tou přednáškou (či místo ní) je sem tam třeba doplnit hladinu kofeinu. Usrkávat nějakou dobrou kávičku a u toho medivat nad důležitostmi. A poslední dobou jsem objevila dvě parádní místa, kam je radost zavítat. Kam se vždycky vyplatilo zajít, připadat pár kroků a vyměnit hnusné 8korunové kafe z automatu za hrnek tamního kapučína s parádňáckou pěnou....

Bakla café - facebookovská stránka



Objev kousek od starého Pernštejnského náměstí, v maličkaté uličce se skrývá tahle parádní kavárna. Už od vchodu mě zaujala. Posedávat se může v útulném interiéru, na maličké terásce nebo čelit sluníčku přímo před vchodem. Výborné kafe mi tu vždycky nosila usměvavá obsluha. Radost musí být sem zajít v podvečer i na dvojku vína nebo třeba cider. Kromě Somerby mají třeba i ten od Pragomoštu. Jako drobnou sváču dělají moc dobré sendviče, paštiku nebo mívají různé sladké koláče. Zkrátka moc příjemné místo, kam je radost při bloumání pardubickými ulicemi zavítat.


Caffé Amsterdam - facebookovská stránka Holflor


Mohlo by se zdát trochu divné, že na nejlepší kafe chodím do květinářství. Ale je to tak. V areálu trochu mimo centrum, vedle Intersparu, v nikterak malebném prostředí vyrostlo krásné květinové studio. A v něm malá útulná kavárnička. A tam se mi tuze zalíbilo. Unešená jsem ze všeho - krásného prostředí plného čerstvých květin, originálního nábytku, vybavení a třeba toho úžasného servisu. A co teprve to kafe! Milá obsluha mi vždycky vytvoří nějaký činaný latté art. Nabízí i různé obložené housky (taková s mozzarellou a pestem....) nebo dortíky. Na takové místo si vždycky udělám ráda malou zacházku. A třeba i proto, že hned vedle je Gate, kde za nějakou pitomost utratím pár kaček :-D


Tímto končím doporučení malého povaleče kavárenského z města perníku a taxisova příkopu... Znáte, byli jste? Nebo kde kafíčkujete Vy? :-)