pátek 20. února 2015

Představte si... co míváme k večeři

Kolik večeří či rychlých obědů se dá vmáčknout do jednoho článku? To hodlám právě prubnout. A servírovat vám tak vše, pod čím se za poslední dobu prohýbal náš malý stůl. Snažím se totiž dbát na to, abychom společně zasedli ke stolu co nejvíce to jde. Žádný zhltnutí něčeho rychle u telky. Užívám si, když můžu prostřít a pak se společně ládovat tím, co jsem navařila. A tím v posledních týdnech bylo následující...

Často vařím různé polévky. Ty v zimě obzvlášť potěší. Jooo taková miska plná horké cibulačky... Musím říct, že pomalé restování cibule přes hodinu se vážně vyplatilo a polévka byla krásně nasládlá a voňavá. Pod krustou zapečené bagetky se sýrem ideální zimní véča. Jooo a ty koblížky jsem sice nasmažila s úmyslem, že je druhý den krásně posnídáme. Ale není vyloučeno, že pár se jich rána vůbec nedožilo.

Ale francouzské cibulačce může směle konkurovat i taková ryze česká kulajda. S řádnou dávnou čerstvého kopru, vajíčkem, bramborami, houbami, ani moc sladká, ani příliš kyselá...


A když je chuť na něco lehčího, salátem nikdy nepohrdnu. Taková klasika s rozpečeným camembertem se mi na talíři objevuje dost často.

Jednou z nejlepších kombinací je pro mě jistě zelené lupení doplněné o opraženou cizrnu s modrým sýrem.

A nebo baby špenát s kukuřicí společně s koláčem se zapečenými míchanými vajíčky. Recept na něj jsem přidávala už tu.


Maso nedělám zas tak často. Dřív jsem měla problém na něj vůbec sáhnout. Ale musím se pochlubit - často se pochlapím. A když jsem připravovala játra na víně s jablky, tak to k jejich čištění chtělo dávku kuráže. Ale šikovná Terinka to zvládla a ani trochu si u toho neublinkla. 

A premiéru jsem měla i s kachními prsíčky. Ty jsem naložila s pomeranči do balsamica a vína. Pak je osmahla na pánvi a upekla v troubě. S čertvou bagetkou a lahví Boujolais (od kterého jsem si samozřejmě hned zakecala čistý bílý běhoun) to byla vskutku fajnová véča.


Často ale sáhnu po luštěninách. Tu třeba polévka s červenou čočkou a rajčaty. Společně s domácími houstičkami. Olalááá...

A nebo náš novoroční oběd - na talíři nesměla chybět čočka na kyselo s vejcem a opečenou schwardsvaldskou šunkou.


Nebo špaldové špecle doplněné houbovou omáčkou podle Dity P. Recept je tady - dělávám ji taky dost často, na rychlovku třeba jen s rýží.

Různé celozrnné těstoviny často vyřeší dilema hladových chvil kolem poledne. S lehkou omáčkou ze smetanového sýra společně třeba s kukuřicí, pórkem a čerstvým baby špenátem.


Já miluju bramborovou kaši. Sic si ji připravuju jen pro sebe, ale aj tak. Nejlíp s filetem z našeho oblíbeného lososovitého pstruha.

Nebo když se k ní podává cider v dvojím podání - nemůžu být spokojenější. A to vinná klobása pečená s červenou cibulkou a jablky zalitá ciderem. A zbytek se samozřejmě "musí" dopít :-)


A když mám plnou mísu cizrnového kari z kokosového mléka s opečenými plackami, pociťuji opravdové štěstí. Jedno z mých nejoblíbenějších rychlých jídel. Připravené podle tohohle mého receptu, jen jsem cuketu vyměnila za uvařenou cizrnu.

S cizrnou u přítele teda většinou moc nepochodím, takže se jí láduju sama, ale tortilly s nějakou atraktivní náplní si se mnou rád dá, to joo. Tentokrát jsem je naládovala pomalu pečeným kuřecím prsíčkem, karamelizovanou cibulkou a modrým sýrem. A k tomu okurkový salát.


Snažím se svého dříve velkého odpůrce ryb přetáhnout na rybí stranu. Třeba pstruhem pečeným s mandličkami. A pak mu k tomu šoupnu kupu hranolek a sama chroupu salát s pečenou řepou.

Další oblíbená rychlovka z jednoho hrnce? Kuřecí kousky pečené s jarní cibulkou v omáčce ze smetany a kokosového mléka. S kurkumou a dalším voňavým kořením. K tomu jasmínová rýže a nesmí chybět stůl prostřený křiklavě a přeslazeně do růžova.


Dobrá hospodyňka pro pírko skáče přes plot nebo rozpižlá kuře a ždímá z něj co nejvíc to jde. Takže vykostí a ze skeletu už táhne vývar. Stehýnka obere a servíruje kuře na paprice. A prsíčka si odpočinula v marinádě s bílého jogurtu, kari a chilly a pak pomalu pekla a podávala s rýží a zelným salátem. 


A když šmoulinka už vaří makarony, ví, kdy je cedit - jak je voda osolena... Tak já po jejím vzoru dělám makarony (no dobře, jsou to kolínka) se sýrem a slaninou.

Brokolicová polévka co nevypadá nijak vábně, ani když se posype semínky. A celkový vzhled jídla se snažím maskovat nenápadnou a nenucenou aranží tulipánů... 


A kdy svému milému trochu závidím? Když si připravím salát. Byť sebelepší - se špenátem, rajčaty, mozzarellou a krutony, ale stejně pak trochu mlsně čučím na ty jeho hotdogy s karamelizovanou cibulkou a čedarem. No musím mu pak nenápadně trochu uhryznout, no...

Sic nijak objevné, i tak stále dobré. Bramboráky se šunkou a k tomu hlávka zelí podušená na sladko. 


Nic naplat, čerstvému pečivu odolat nedokážu. Už vůbec ne měkkému žitnému chlebu s máslem, vařeným vajíčkem. A k němu parádně štymuje špenátový salát s tuňákem.

A když se večeře stále zelená - je to tentokrát rozmašírovné avokádo s restovanými žampiony. Tuze velká dobrota. S opečenou a nalámanou tortilou, ať je v té zelené parádě co máchat...


No prokousat se až na konec nebylo vůbec lehké. Takže loučím se se všemi zavalenými naší krmí a budu se těšit zase příště. Snad brzy.. Hezký víkend, přátelé :-)

Jaké bývají večeře u vás?

čtvrtek 12. února 2015

Koláč s kokosovým krémem

"Růže (nebo taky tulipány) jsou rudé, 
koláč pln kokosu.
Valentýn je už všude, 
radši dáme si do nosu."


A po malé trapnochvilce poezie už raděj rovnou ke koláči. Bez zbytečného rozjímání či rozčilování se nad valentýnskou masírkou. Protože ten kokokosovej krém je tak dobrej, že jsem si ho udělala rovnou víc, abych ho mohla na tajňačku ujídat i když se po koláči zapráší. A taky že zaprášilo.


Receptem jsem se inspirovala při listování starými Apetity

(na malou formu o průměru cca 13 cm - na klasickou koláčovou formu bych množství zdvojnásobila)

těsto:

100 g hladké mouky, 60 g krupicového cukru, 50 g studeného másla, lžíce studené vody

krém:

300 ml kokosového mléka, 80 g krupicového cukru, 30 g másla, 20 g kukuřičného škrobu, 2 žloutky

+ 150 ml šlehačky, jahody a kokosové plátky


Mouku s cukrem a kousky másla jsem prsty prohnětla až do konzistence drobenky. Potom jsem cvrkla trochu vody, propracovala, zabalila do fólie a dala odpočívat do lednice asi na půl hoďky. Potom jsem těsto rozválela, namotala na váleček a opatrně přendala do formy, vmačkala, začistila okraje, propíchala vidličkou a dala péct na 180° asi na čtvrt hodiny. 

Mezitím jsem se věnovala krému. 2/3 kokosového mléka jsem vlila do hrnce, osladila a počkala, až se mléko zahřeje a cukr rozpustí. Ve zbylé třetině kokosového mléka jsem rozmíchala kukuřičný škrob a vlila do hrnce. Přidala jsem máslo na kousky, zašlehala a nakonec jsem vmíchala ještě 2 žloutky. Krém jsem zahřívala a míchala tak dlouho, dokud nezhoustl. Stáhla z ohně a nechala chladnout. Vlila jsem ho na těsto a dala chladit do lednice.

Kokosové plátky jsem dala zapéct do trouby zapéct, aby se krásně rozvoněly.

Nakonec už jsem si jen vyšlehala šlehačku, navrstvila ji na zchladlý krém, ozdobila jahodami a opraženým kokosem.


A tradáááá, hotovo! Láska na první kokosové zakousnutí...